Z Hrušovan u Brna do Višňového na Kitu!

Vlasta

 

O co vlastně jde? Proč potřebuju právě do Višňového?

To je jednoduché. Už moc zarůstám a musím k holiči. A ve VišňovéHrusovany-Visnove_20100205093752m jednoho znám…

 

Můj plán vypracovávaný celou noc před několika týdny: Je potřeba JV vítr a dělá to cca 45km.

 

Naprosto zásadní jsou Mapy.cz, kde je podrobně zmapovaná 22kV síť a kde taky na foto mapách vidím, jak mnohé vinice již neexistují, zato přibyla spousta větrolamů.

(Celá trasa je tu: http://www.mapy.cz/#mm=TP@dm=138109440+132258304+13056-37632-13824-41984-46080-6400-28672-27392-40448-13056-34816-44544-32512+1024-127744+9728-22016-9984-25344-23040+4608-14848-59904+1536-11776-9728-60672-7936-58112-26880+1792-24064-8960-15360-71168+37120-34560+7424-19200-70144-11264-6656-14592+7680-8192-11520-29952-12288-20480+6912-19968-8960-70656-40448-65280+31488-42752+87040+9216+20992-13824+4096-27136+15616-20736+8448@x=137567232@y=132121600@z=10 )

 

Po běžkovém průzkumu se Stříbrňákem a pro kajtové ochutnávce s Charliem na Morašickém poli zbývá už jen celé týdny číhat na správný okamžik. Ani moc nevěřím, že sníh vydrží…


Pátek 5.2.2010, den D!

Sněhové podmínky stále skvělé, skoro 1/2m sněhu, a to i na Znojemsku, kdo to kdy viděl, už měsíc v kuse. Ledové krusty jsou překryty kyprým sněhem. Teplota kolem nuly a sníh na povrchu firnovatí.

Předpověď: Dostatečně silný JV vítr, co víc si můžu přát? Snad jen aby k večeru slábl, až se dostanu do vyšších poloh, aby mne nesmetl.

 

Jdu na to!   Start: Hrušovany.

Hrusovany-Visnove_20100205100931

Kita vytahuju cca v 10h - po nechutném ranním zdržení kvůli autoservisu - je dost pozdě na takový úkol.

Počítám: aspoň tři hodiny na všelikeré stahování a rozmotávání draka a pěší přechody. Spíše čtyři. A na zbylých 40km po polích mohou stačit jen dvě, při takovém větru.

Dodržuji uvedenou trasu prakticky přesně. Bez důkladné topo přípravy bych neměl na úspěch šanci.

 

Na startu mám velké obavy z nárazového vetru. Beru si raději 4,5 metrového malého draka. Ukázal se ale jako naprosto nepoužitelný:

Brutální vlečení se střídalo s nevýrazným vykluzováním a pak zas s děsivými klapanci.

Nezbylo než hned na Hrušovanském polním letišti přejít na mnohem lepší 8m drak. A bylo to dobře.

A tak, s děsem v očích, mne to hnalo po poli šílenou rychlostí.

Díky tomu ale bude dost foukat i dole v závětří, v nivě Jihlavy. Utěšuju se.

 

Smolín, první ves na trase, podcházím dálnici a sestupuju do nivy.

Hrusovany-Visnove_20100205115118

Kolemjdoucímu v opačném směru jsem vrazil mobil, „stiskni to prosím tě“, ani jsme se nezastavili.

Babka ve vsi se směje: “Tobě ale pěkně vržou boty“. Ve skialpových lyžácích se ale jde relativně dobře.

Na pěších přechodech se velmi osvědčil řemen kterým jsem si rychle balil draka pod paži a gumové oko kterým jsem zajišťoval šňůry proti vypadávání a následnému zašlapávání za chůze.

Klíčově detaily!

Cvrčím si to pěkně ke Cvrčovicím….    Je tam můstek přes Jihlavu:

Hrusovany-Visnove_20100205121133 Hrusovany-Visnove_20100205121643

 

Průlet 4km plání u Loděnice byl dílem pár minut. Jízda!

A asi 160 kusů srnčího na jediném poli. Objíždím je velikým obloukem, nerad bych je splašil. Hubertovská kaplička naznačuje, že tady je myslivost velikou tradicí.

Hrusovany-Visnove_20100205135244Hrusovany-Visnove_20100205131022

Nahoře u Šumic to bylo ale tak silné, že jsem to sbalil. A to s velkou námahou.

Na takové zesílení větru stačilo pouhých 40m převýšení a volná pláň modelovaná ze strany větrolamem.  Nechápu.

A tak jsem se rozhodl pro skialpový režim s hůlkami.

V batohu mám i tuleňáky. Ale na ty, doufám, nedojde.

 

Jaké bylo mé překvapení o 2km a 20min dál, když jsem kolem Olbramovic mohl opět kajtovat - ale sotva krokem, usilovně mávajíc aby se drak udržel alespoň ve vzduchu!

Nastalo trápení se v téměř v bezvětří. Přitom v téže chvíli Charlie s Kraťasem nadšeně řádili na velkém poli u Morašic, což není zas tak daleko!

 

Bylo mi jasné, že to nemůžu nikdy stihnout, den již hodně pokročil.

Je to smutné, dnešní pokus je jediný, vždyť kdy se zase sejde tolik příznivých okolností?

Hrusovany-Visnove_20100205161950Hrusovany-Visnove_20100205165350

Nikdy ale neříkej nikdy!

Překročením železnice u Našiměřic se ale veškeré utrpení skončilo: ani nárazy, ani bezvětří, jen nádherný slabounký laminárek do zad, slibující že mne to nezabije nahoře na Kadovském kopci.

Jakoby mne osud pokoušel, jestli vydržím, a pak mi to milosrdně vrátil na poslední chvíli.

Bohovský průlet Kadovským kopcem a kolem Miroslavi jsem stihnul akorát do setmění.

 

V téže chvíli to klukům u Morašic chcípalo a už se sbalili. Jak podivné, teď už jen pár km vedle...

Očitý svědek mi později vykládal že ve Višnovém, návětrně situovaném, 300m n.m, cca v 7h vypnuli vítr úplně. Kouř se nehnul.

V tu chvíli já sjížděl závětřím kopce do Hostěradic a pak umíněně pěšky mazal na dolní konec Morašickeho pole. Jak dobře že jsem o bezvětří nevěděl.

A kupodivu: nádherný laminárek 2-3m/s!

Ovázal jsem si čelovku kolem zapěstí a začal se jeden z mých nejkrásnějších životních zážitků:

Připomínalo mi to noční plavbu na moři. Dokonce v dálce blikalo několik majáků - větrných elektráren.

Já se příjemnou rychlosti šinul s noční breezou, jen lyže tiše pleskaly o sněhové vlny... Potom se v dáli objevil cílový přístav s osvětleným Višňovským kostelem...

Nebýt mírného bloudění ve tmě u Dunajovic a nedobrovolné koupele mého draka v potůčku a jeho zdlouhavého vysvobozování z ledových drápů, byl by dojezd už jen blažený.

 

Ceduli Višňové jsem míjel ve 21h unaveny a šťastný.

Hrusovany-Visnove_20100205205852 

 

Uvítání bylo důstojné: začalo fernetem na hasičské schůzi a pokračovalo až do 2h v místní hospodě.

Druhý den pak probíhal traktoring s místními myslivci spojený s lovem kun.
Visnove-traktoring_20100206120453 Visnove-traktoring_20100206095936Visnove-traktoring_20100206095749Visnove-traktoring_20100206100635Visnove-traktoring_20100206111841

 

A nakonec došlo i na toho holiče.   Prostě paráda!

 

  V.