Zpět na hlavní stránku expedice   Back to main expedition page

Poděkování  / Acknowledgements aneb Osoby a obsazení

 

 

Kocur

Luděk Kocourek z Podivína je kmotrem výpravy. V teple plamenů jeho kamen, v bytě vyzdobeném fotografiemi krásných lodí a kameny z pouští a hor, jsme snili o dalekých cestách. Právě jemu jsem poslal "Pohádku na dobrou noc", bláznivý nápad jak obplachtit svět, který jsem v té chvíli vůbec nemyslel vážně. Vždyť ani nejsem milionář, abych měl na jachtu! A byl to Kocur, kdo mi otevřel oči a ukázal, že na jachtách bez velkých peněz cestovat lze! Pak už zbylo jen to vše udělat. Je dobře Kocure, že jsi!

 

 Gradient Logo 

 

Gradient

Tahle výprava byla nekomerční. S minimem peněz, pro poznání, pro radost. Jediný, kdo mne materiálně podpořil, byla Firma Gradient, která mi na trasu zaslala Avax XC2, namísto mého stejného, avšak Saharou poničeného křídla. A pak do Austrálie fajnový Aspen 4. Děkuji moc! Jmenovitě Ondrovi Dupalovi.

 

 

Martin Pacejka

Bylo to v Praze na začátku června 2011, když mi Martin na večerní cykloprojížďce nabídl společný PG vandr po Alpách. To se mi moc líbilo, to by mohla být skvělá první etapa mé cesty! S Martinem jsme měli za sebou měsíční PG vlekací putování po Jižní Africe, a tak jsem si byl jist, že v něm mám skvělého parťáka. Ale byl jsem tehdy už více jak rok zcela zanořený do pracovního projektu. Bylo to takové vyvrcholení mé programátorské kariéry. Dával jsem do toho všechno. A bylo zřejmé, že si projekt ještě vyžádá hodně práce. Tak snad vyrazíme příští rok...  A právě druhý den po oné cykloprojížďce si nás ráno svolal šéf. Sdělil nám, že vzhledem k převzetí zákazníkova podniku novým majitelem je celý veliký projekt s okamžitou platností stopnut. Ten den jsme zakonzervovali zdrojáky a prostě odešli. Byl to šok. Jsem volný, jdeme na to! Telefonoval jsem Martinovi. Tohle byl startovní výstřel. V následujících měsících horečných příprav na velkou výpravu mi byl Martin velmi nápomocný. Na společné dohotovování posledních součástí mé výbavy v noci před startem a vystěhování z mého bytu jen tak nezapomenem. Alpská etapa byla nádherná. A s Martinem jsme se ještě setkali na La Grace. Martin se v době mé další cesty oženil s pilotkou Ájou. S tou Ájou, která mi rok předtím během své prázdninové cesty prováděla průzkum Mongolska. Půjde to tam? Fouká tam opravdu pořád? A než jsem se z Výletu vrátil domů, narodila se jim Jůlinka.  Přeji vám krásný život přátelé!

 

 

Vítek

Víťa Fedra je další člověk, jemuž vděčím za velikou podporu před i během výpravy. Pomáhal mi hlavně s technikou a s webem VVV. Díky jemu jsem se pak mohl soustředit už jen na obsah a taky se na něj spolehnout, kdykoliv se objevil problém. Například s programovým rozhraním na satelitní systém SPOT, nebo s přesměrováním zpráv na Benyho satelitní telefon v Austrálii. A půlku světa jsme cestovali s Víťovou anténou, jež nám perfektně sloužila už na Africké expedici. Ta už toho zažila!

Společně s jeho obětavým bráchou Tomášem jsme absolvovali Španělskou etapu. Byla to ta nejparaglidističtější část celé cesty. Letěli jsme skoro každý den. Samozřejmě, vždyť na výpravě byl Vítek. A byl to on, kdo skvěle zacvičil Radanu pro vlekání na Sahaře.

Když jsem ve Španělsku na Víťově foťáku zahlédnul tuhle fotku Janičky s růžemi, bylo mi jasné, že na cestě promeškám další svatbu. A taky že jo. Dnes už se jim doma batolí malý Matěj. Tož mnoho štěstí!

 

Radana

Radana Kavková byla moje parťačka na nejdrsnější – saharské etapě. Jako by nestačilo samotné pouštní vedro, ale snášela i přitápění porouchaného auta. Vlekala a pak bojovala s každým, i sebemenším kopečkem na trase, stačila chvilka a motor se okamžitě přehřál, pára pak trhala hadice ke chladiči. To vše v oblasti, kde nebylo jisté, zda nás nezabásnou vojáci, nebo kde bychom se mohli zaplést i do nějakého horšího problému. Dotáhla to se mnou až do Západní Sahary, odkud jsme šťastně vyvázli na Kanárské ostrovy. Bez ní bych o Sahaře dodnes jen snil.

Radano, jsem moc rád, že jsme se ve Španělsku setkali a do Španěl ti posílám veliký pozdrav a dík!

 

Marocký automechanik

Už jsem zapoměl jeho jméno. Tenhle pohodový chlapík z horského městečka na okraji Sahary Debdou byl prvním z celé řady lidí kteří nám na cestě pomohli. A to více než by se dalo čekat. Pomohl nám s naším nemosným autem Ferdinendem a ještě nás ubytoval ve své rodině. V tamních podmínkách to znamenalo projevit obrovskou odvahu a ochotu čelit nepříjemnému tlaku nejen místních orgánů. Díky tomu jsme se nečekaně ocitli v uprostřed slavností, nám jinak zapovězených. Děkujeme a přejeme mnoho radostí a životní svobody.

puczok_col

Tomáš a Petra

Tom Soudek sice se mnou neputoval, ale bylo k tomu dvakrát docela blízko. Brousil jsem si na něj zuby pro severoamerickou etapu. Prohrál jsem to ale v nerovném souboji s jeho půvabnou Petrou. Ano, byla to třetí svatba, kterou jsem na cestě prošvihnul. A to miminko na fotce, to už je syn Matyáš. Tomáš však i přes růžové opojení na mě nezapomněl, a zásoboval mě každý podzim snímky bublajících demižónů ve sklepě. To bylo opravdové spojení s domovem.

Chybělo jen málo, abych se na cestě stihnul přidat k famózní brazilské výpravě s Tomáše s Charlie Vejchodským v roce 2011. Zdravím tímto Charlieho, s nímž jsme si poprvé před léty vychutnali ten nejsvobodnější možný, tedy vzdušný PG vandr. Právě v Brazílii. A tam tihle báječní kluci stvořili půvabné pohádkové vyprávění Putování dvou kamarádů za Sluníčkem, jež Petra překrásně ilustrovala. Díky tomu, že jsem se do té pohádky dostal i já, VVVýlet teď má logo. Děkuji!

 

ja_150x113

 

Tomáš Hudeček

Byl na cestě mým přítelem na telefonu. Když byl problém s autem Ferdinandem. S motorem, s papíry v Západní Sahaře. Když byl problém s autem Kremešem. S papíry, v Miami, Houstnu, v Los Angeles. Když byl problém s autem Tondou. S papíry, v Perthu, v Kuala Lumpuru, v Bangkoku, v Istanbulu, v Brně. Je fajn, když je komu zavolat. Dík.

 

 

 

Kuzma

Radek Boček byl po celou dobu mou šedou eminencí v pozadí. Bránil mne před Matrixem, tj. úřady všelikerého druhu. Představte si třeba tuhle scénu: Plujeme Panamským průplavem, slunce žhne, nad okolní džunglí rostou kongesty, kolem letí hejno pelikánů a pokaždé, když se setká s termickou bublinkou, vyhoupne se beze změny útvaru elegantní křivkou nahoru. Váháme, zda skočit do průzračné teplé a sladké vody. Krokodýli kolem nejsou vidět. Tak asi jo. Jsme chvíli na náhodném signálu a můj telefon se nečekaně rozezvoní. Už jsem zapoměl jeho zvuk. Na displeji hrůzný nápis: paní XY, finanční úřad. „Pane Pučok, nemáte správně zaregistrováno číslo bankovního účtu, zajděte si k nám.“ Dal by se shrnout mnohaminutový projev. Nemám šanci jí vysvětlit situaci, o ceně roamingu nemluvě... Ach, díky za podporu doma, Kuzmo. Přeji ti, ať se tobě i tvé rodině na novém působišti v Brazílii daří. Doufám, že se ti ale nakonec bude chtít vrátit domů. Má to tu své chyby, ale pořád je to nejkrásnější země na Zemi.

 

 

 

La Grace  Pepy Dvorského

Považuji si za velikou čest a obrovské štěstí, že jsem se mohl plavit na největší a nejkrásnější české lodi. Právě tuhle loď pomáhal stavět Kocur v Suezu a nějakým zázračným pohybem osudu jsem se na ní ocitnul i já.  Na palubě jsem potkal velikou partu úplně bezvadných lidí. Na La Grace jsem strávil nejpříjemnější etapu své cesty. Tady jsem nemusel nic řešit, tady jsem mohl zapomenout na čas. A tady nikdy nebylo daleko pro nějakou srandu. Viďte Lukáši, Jirko, Petře a Petře, Ivošu, Honzo i Honzo a Viki, Jano, Katko, Patriku, Aleši, Martine, Zdeňku, Pavle, Bobši, Filipo, Filipe, Moniko, Pepo!

 

Hrun

Patrika Fojta jsem potkal na La Grace. Mám takový pocit, že mi byl prostě seslán, aby se naplnila pohádka pro Kocura, tedy aby se uskutečnila jedna z nejbláznivějších myšlenek té pohádky, o splutí Amazonky. A já jsem byl seslán jemu, asi proto, aby zažil svoji životní extázi, nad sloji barevných amazonských jílů.  Zažili jsme toho spolu mnohem více. Třeba v kánoích pod venezuelskými stolovými horami a v letadlech nad nima. Hrun se o patnáct měsíců později stal mým bratrem, a to když jsem dorazil na jeho jílovou stavbu v Malajsii. Ahoj brácho, to su rád, že jsme se našli!

 

 

 

 

 

latinskoamerické krasavice

Tady bych jen chtěl vzdát hold všem pěkným holkám z mého oblíbeného kontinentu.

(Namísto jmen alespoň země. Zleva: Brazílie-Goiás, Grenada, Venezuela, Chile/Bolívie, Brazílie-Mato Grosso, Brazílie-Amazonas, Bolívie, Peru, Venezuela)

DSC_0945

ušatý indián

S tímhle amazoňanem jsme si moc nepopovídali. Ale přesto patří k lidem, na které nelze zapomenout. Jen jsme s ním tiše seděli ve stínu pod keřem, opodál si hrála jeho dcerka. A v nás zůstal pocit, že jsme po Amazonce putovali právě za ním.

 

 

 

 

 

 

Honza Vávra

To je výborné, když člověk má krajana na trase. Brazilský Honza námořník je syn českého Honzy nářičníka, s nímž jsme se plavili přes Atlantik. A tak po náročné amazonské plavbě s Hrunem strávíme pár příjemných dní u Honzy námořníka v brazilském Belémě. (Jen nemůžu najít žádné Honzovo foto..) Honza nám nejen poskytnul přístřeší, ale pomohl dobrými radami. Třeba jaký papír si pořídit při pořizování lodi, díky čemuž jsme ji snadno a dobře o 1000 mil dále po proudu a měsíc později zase prodali. Honzo, zdravím tě, i tátu, dík, a věřím, že někdy na viděnou!

 

 

Zedoydu

Živoucí talisman všech paraglidistů v brazilském Patú. Oh, jak jsem doufal, že jej tam po letech zase potkám.. A jak jsem se radoval, když se tak stalo! 

 

Estou feliz por você ainda é um bom protetor de todos os pilotos em Patú.

Leon Pfeifer

Tohle je výborný parťák na cesty do hor! Jemu vděčím za nevšední výstup na šestitisícový andský kopec a hlavně za to, že mne jistil na jediném a jedinečném pokusu o přelet nad bolivijským Altiplanem. Leone, doufám, že se ti líbilo na vysněné sopce La Joja. I když byla napěchovaná zlatem, které jsme vůbec nehledali.

 

 

 

 

Tom Middledorp a jeho máma

Jaké štěstí, že jsem v Chile natrefil na australana Toma. Jednak jsme si zorganizovali výpravu na pobřežní XC, přitom objevili novou startovačku „Nelson“ a parádně si zaletěli v drsné pobřežní poušti. A také díky Tomovi a jeho mámě se mi později podařilo zaslat z Los Angeles červenou bednu s odvijákem a ještě na dálku z Panamy vítězně vybojovat bitvu s australskými celníky.

 

Huge thanks for all to Tom and his mam!

 

DSC_0224

Erling

Norský učitel, cestovatel a také PG pilot, s nímž jsem sdílel dobrodružství v Bolívii a Peru. A též s jeho Ladinou, tedy starou a nesmírně oježděnou ruskou Ladou, která hrdinně bojovala o každý kilometr ve  4000 výškách.

 

Erling, I hope to meet you again. Maybe somewhere in the north with snowkite.

 

 

majitel hostelu Shamba

Už asi nezjistím jeho jméno. Je majitel jednoho hostelu v Limě. Ale jakého. Spíše domov pro kejklíře a muzikanty. Potkal jsem tu tuláky a tulačky, kteří tu v rodinné atmosféře uvízli neplánovaně na mnoho týdnů. A já, já tu našel nejen útulek, ale i velikého pomocníka při mé anabázi s červenou bednou. S jeho pomocí jsem našel způsob, jak řadou autobusů i s bednou dorazit do Ekvádoru. Řeknete, takových hostelů po světě je. Ale já našel jen jeden takový.

 

 

Jeff Cristol

Jeffa jsem poznal před mnoha lety na Altaji. Jeff mi na této cestě pomáhal radou, maje zkušenosti z lítáním v Peru. To on mne nasměroval na závody na Floridě. S Amazonkou jsme jej pak navštívili u něj doma v Coloradu, kde jsme se cítili moc fajn.

 

Hello Jeff to Telluride! Thank you for the warm welcom by you and your wife.

 

 

David Prentice

David je jeden z nejpozoruhodnějších lidí, které jsem na Zemi potkal. O jeho nádherných bláznivých vynálezech, hlavně o PG vlekání letadlem, jsem zaslechl už dříve. Jen jsem nic nevěděl o jeho osobnosti. A netušil jsem, že se osobně jeho úžasných pokusů zúčastním. A už vůbec jsem netušil, že nám s Amazonkou ukáže svá místa v divočině, svá loviště, kudy na podzim táhnou stáda karibů. 

 

Hello David, your crazy czech remembers you and wishes you much success.

 

IMG_3127

Amazonka

Petra Dvořáková, to je největší dar od bohů, kteří zjevně fandili téhle výpravě. Pokud se zajímáte o to, jak jsme se seznámili, tak na svých stránkách „Petřino putování světem“ o tom píše sama.

Klíčový moment nastal v Texasu, při našem domlouvání se na celou Australskou, etapu. Když jsem se jí svěřil, že i já se bojím, řekla mi prostě: To nevadí, budeme se bát dva a strach pak bude poloviční. Hodně jsem o tom přemýšlel cestou přes Tichý oceán. Rádiem jsem jí pak vyslal depeši s návrhem, že se spolu pokusíme dorazit autem až domů. Přijala.

Petře děkuji, že to se mnou vydržela. Její digitální foťák spočítal, že to bylo 467 dní. A to 24 hodin denně. Vždyť my jsme schopni spolu letět na Mars! Ostatně cesta v Tondovi přes australské a asijské pláně, to bylo opravdu jako letět ve hvězdoletu. Krásné, viď Amazonko?

 

 

Nathan a DJ

Tihle dva bezva kluci mne přibrali na přeletářské pokusy do své domoviny, horské polopouště ve Wyomingu. Nesmírně zajímavé a velmi slibné lítání. A taky jsem poznal kraj, kde kolem domů nemají žádné ploty, nezamykají auta ani domy.  

 

Guys, thanks for great days in Wyoming!

 

 

Stacy

Stacy je hledačem nových startů v horách Utahu. Svůj kraj miluje a je s ním životně spojen. Horám a létání věnuje veškerý volný čas. Takovéhle blázny mám rád, kvůli takovým má smysl cestovat! S tímhle chlapíkem jsme se okamžitě skamarádili. To on mne zavedl na svůj nejlepší start na bezmála čtyřtisícovém vrcholu Edna.

 

Great thanks Stacy! Stay as you are forever!

 

 

Radek Kopa

Můj výborný parťák ve Střední Americe. Nikdy neremcal a do pralesa se hrnul se lvím srdcem.

Radku, zdravím tě a mnoho krásných paragánských seskoků.

IMG_8238

 

08072012404.jpg (800×600)

 

Igor, Andy

Američana Andyho a Australo-evropana Igora jsem potkal v Panamské maríně. Bylo to ve chvíli, kdy jsem to nejvíce potřeboval. Nebylo kam složit hlavu, kolem Colón, nejhorší město, co jsem na Výletě poznal, nebo předražený hotel. Jinak vyhazov ozbrojenou hlídkou. Ale já potřeboval komunikovat s jachtaři v barech, hledat svou loď pro další pouť. Andy mne nechal pomáhat s údržbou jeho lodi, s Igorem jsme propluli Panamský kanál. Bylo to super, měl jsem na jejich lodích útočiště, byl jsem přesně tam, kde jsem potřeboval. Když jsem autobusem převážel fendry (takové ty gumové balóny, co chrání lodě v přístavu) od těch co již propluli po další, už jsem věřil, že svou loď najdu.

 

Thank you boys, for experience and friendship.

 

 

Simon

Ach, australan Simon Prowse. On se stal mým vysněným kapitánem na Pacifiku. Už to vypadalo, že nadobro zůstanu v Panamě, zatímco všechny lodi už ujely z období dešťů a tak aby vykonaly svou plavbu včas před cyklónovou sezónou na druhé straně oceánu. Simon konečně dorazil a po mnoha týdnech příprav jsme vyrazili směr Austrálie. Se Simonem jsem vydržel a hlavně on se mnou pět měsíců života. Z toho 100 dní na moři. Přeplavba oceánu, to bylo veliké. Postarší loď Kaitlyn nám vymýšlela mnohá dobrodružství svýma technickýma závadama, o další se postaralo počasí. Překonali jsme společně všechny překážky i jednu docela slušnou bouři.

 

Simon, your „professor“ remembers you. I wish you good winds on seas and in live as well.

 

 

Aaron

S američanem Aaronem Kelseyem jsme se plavili ve třech přes Tichým Oceán. Byl jsem nadšen, když jej Simon na poslední chvíli uvedl do posádky. Už na první pohled to byl sympaťák a ostřílený mořský tulák. A taky, moje angličtina je slabá a tak si můj kapitán bude mít s kým povídat. Bylo to však ještě lepší. Utvořili jsme parádní posádku. Každý z nás tří je úplně jiný, vzájemně jsme se doplňovali.

 

Aaron, I wish you to be the great capitan of your dreaming ship.

 

ostrovan z Aitutaki

Tohohle pána jsem zastihl při obdělávání políčka pod palmami na jednom ostrůvku v Polynésii. Rozdělil se se mnou o svačinu sestávající z pořádného kokosáku. Mačetou vyrobil z kousku ořechu „polynéskou lžíci“, jíž jsme dlabali dužninu, a pak už jsme jen vyprávěli. O rodinách, o tropické cyklóně, o živobytí. Trocha angličtiny a posuňků postačilo. Strávili jsme spolu jen pár hodin, ale pochopil jsem, že to byl On, koho jsem na opačné straně zeměkoule jel navštívit.

 

Hello, my far, far friend.

 

Beny

Tomáš Beneš byl mým spoluletcem ve východní části našeho australského putování. Beny je pilot, jemuž létání jde hodně dobře, létá s chutí a odvahou, a se kterým bylo radost cestovat. Beny mi také pomáhal s přípravami už dlouho před odjezdem. A v neposlední řadě nás bavil svým svérázným humorem. Přeji jemu, i spolulezcům z jeho týmu „vynikají zejména odvahou a respekt jim bohužel chybí“ v Českém Poháru Paraglidingu hodně nalítaných kilometrů.

 

Pete z Tumutu

Peter Wilson je pilot a instruktor motorových rogal a všeho co lítá. Zejména nachází-li se to na jeho letišti ve východoaustralském Tumutu. Pete se stal našim pomocníkem a ochráncem na počátku vlekací transaustralské etapy.

 

Tumut? What does it mean? Great & funny man Peter, first kangaroos on our way - observed from hangglider, great party in the Peter’s hangar between various of planes, beautifull hill Argalong, a doctor for our ill car and nice calm evenings. Big thanks and good luck Pete.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Greg z Broken Hill

Bylo to v posledním městě před pustým vnitrozemím, v době mimořádných padesátistupňových veder. V oblasti tehdy řádily desítky požárů buše. Docela obyčejně jsme se dali s Gregem do řeči na koupališti. Greg nám nabídl nocleh, my jsme ale byli spokojeni s nocováním v buši za městem a s díky odmítli. Náš vůz Tonda byl ale jiného názoru. Požár motoru všechno změnil. Greg nám pomohl najít perfektní servis pro auto a ještě nás týden hostil ve svém domě!

 

Huge thanks Greg for all. We wish to you and your family, be happy!

 

Rád bych ještě dodal, že tím opravářem byl Mick Baldwin z Auto Broken Hill Australia. Chlapci z tohoto  servisu jsou auto nadšenci a rallye jezdci. To oni nám dodali reálnou naději, že stařičká Toyota dojede až do Evropy. A dojela!

 

 

Paul & Bruce z Perthu

Když jsme v Perthu hledali loď pro další pokračování cesty, narazili jsme na tuhle bezva dvojku jachtařů. Pomohli radami a nakonec jsme s nima strávili krásný den na moři.

 

Boys, we are very often back in our mind to the time spent with you.

vážená rodina v indonéské vesnici na ostrově Lombok

Začalo to doceIa obyčejným rozhovorem s učitelkou angličtiny z místní základky. Bylo to na jedné neturistické pláži. I přes velké kulturní rozdíly nás celá její muslimská rodina doslova vtáhla mezi sebe. Dlouho do noci jsme vyprávěli a poslouchali. Cítili jsme se tady příjemně.

 

Good luck to your beautiful place, friends.

 

 

učitel z Jávy 

Už víme, proč jsme cestovali právě do Bandungu. Bylo to kvůli tomuhle učiteli, jehož jsme náhodně potkali v parku. Zodpovídá nám úplně všechny otázky. Tematické okruhy: Novodobá historie Indonésie, etnické, jazykové a náboženské složení obyvatelstva. Konvertité mezi islámem, hinduismem, křesťanstvím a budhismem z důvodu sňatku i jiných. Pracovní morálka v souvislosti s náboženskou orientací, politika, korupce, mezinárodní obchod, tradice, kultura, ekologie, vojenství, lingvistika, doprava letecká – včetně konstrukčních problémů, cyklistická, pěší a mopedická, ....

 

We wish many clever and curious students to you!

 

šiči z Jakarty 

Chtěli jsme jen ušít novou vlajku, namísto té amazonské, oceánem rozsápané. Ale našli jsme bezva partu lidiček. Vlajka byla za pár minut hotová, ale ty lidi máme v srdci na celý život.

 

Friends, stay as funny as you are!

 

 

Naly z Laosu 

Úplně na severu země jsme našli neuvěřitelnou tkadleckou oblast. Ručně se tu spřádá a tká hedvábí, pod šikovnými rukami zde vznikají překrásné sukně pro překrásné laosanky. Seznamujeme se s jednou z nich. Naly v nelehkých podmínkách vybudovala obchůdek. Amazonka z obdivu a chuti jí pomoci vyrobila tenhle web: LaoSilk.

 

Naly, we wish the success and happy days to you.    

 

Heino 

Tenhle dán nám utkvěl v paměti neuvěřitelnou pestrostí svého života. Vždy na několik let změní aktuální končinu světa za jinou. Tady v Kambodži koupil a zveleboval jednoduchý levný hotýlek. Tu jsme našli útočiště . Obdivujeme jeho přizpůsobivost a vytrvalost. V takovém prostředí to není snadné.

 

Good luck, Heino!

 

 

Slava z Vladivostoku

Po zemích jako je Kambodža, Filipíny a Korea se ocitáme ve Vladivostoku. Rusko, úplně jiný svět. Brzy tu nalézáme nového přítele, který nám obětavě pomáhá s mnohými záležitostmi. Třeba, nalezl nám dílnu na přebudování  LPG našeho auta, a taky půjčil mi svoji rodinnou zubařku.  Slava ve vlném čase žije nejen paraglidingem. Zasvětil nás do lovu kalamárů. To byla paráda. Díky Slavovi se tu cítíme jako doma a dni ve Vladivostoku utekly jako voda.

 

Приветствую Cлавa. И иногда мы вернемся za кальмарaми  не так ли?

 

 

 

 

rodina uprostřed Mongolska

Jazyková bariéra byla téměř úplná. I kdybychom dokázali zjistit jejich jména, stejně bychom je neuměli zopakovat. Přesto jsme strávili s touto rodinou půl dne. Kdo se chce domluvit, domluví se. Při čerpání vody pro dobytek ze studny, nad čajem a výborným jogurtem, ve hrách s malým kloučkem, kresbami a posuňky, úsměvem.

Třeba se tenhle kluk jednou zatoulá sem na tento web a napíše nám: Ahoj, to jsem já, pamatuji se na vaše auto s podivným velbloudem na dveřích: jen s jedním hrbem.

 

 

Daniel

Na cestě jsme potkali více cyklistů, ale tenhle byl nejdrsnější. A tomuhle jsme fandili nejvíce. I přes polorozpadlé kolo se silou vůle z Belgie dopravil vlastní silou až do cíle, do UlanBátaru. (Na Facebooku jej můžete zkusit najít "On the road with Daniel Hellinckx")

 

Congratulations Daniel!

 

mongolští jezdci

Tady bych jen chtěl jen vzdát hold všem těm úžasným lidem z naší oblíbené země.

 

 

 

 

Irina, Tanja, Andrej, přátelé z pod Altaje

Jak příjemné  setkání s dávnými přáteli... Andrejovi děkujeme za báječnou ruskou ba

ňu. Zatímco se venku proháněla vlhká sněhová metelice, mys e krásně prohřáli.

 

Будьте здоровы, поздороваться с Алтайских гор и летать высоко и далеко!

 

 

 

Rustam a jeho máma Světa ze Semipalatinska

Rustam je můj dávný kamarád.  Jeho domov se stal na pár dní i našim domovem. A jeho máma i naší mámou. Měli jsme se opravdu jako u maminky.

 

Мы помним прекрасно провести время, которое мы провели с вами.

 

Kalzham a Sherzad

Setkali jsme se s nima v jižním Kazachstánu. Je to dvojice optimistů a pracantů. Budují na malém městečku jazykovou školu. Zastavili nás na ulici a byl z toho dlouhý společný večer. Kalzham (na fotografii) se nám stala další den průvodkyní. Těmto lidem přeji úspěch a potom, nechť se vydají také na svou velikou cestu..

 

I wish you success and then head out on yours great journey!

 

 

Alina

Tato dívka nás odchytila v ulicích Astracháně. Překvapila nás docela dobrou češtinou, kterou znala ze studia v Praze. I ona nám pootevřela dvířka a pomohla porozumět její zemi.

 

Алина ли ты выполнить твои пожелания.

 

 

Dáša a David

V Gruzínském Tbilisi se potkáváme s Dášou ze severu Ruska a bývalým gruzínským, nyní ukrajinským arménem Davidem. Skvělá společnost. Zvláště, když chcete alespoň trochu pochopit co se v těchto zemích děje a jak se zde žije.

 

Приветствую вас, друзья!

 

 

Karlen a jeho veliká rodina

S arménským řidičem Karlenem jsme se seznámili za docela dramatických okolností, v hlubokém sněhu na zapadlé arménské silnici. V jeho domě, který sdílí s bratrem a jejich rodinami, jsme nakonec prožili něco jako vánoce. To se ani jinak nedá nazvat. V těch skutečných Vánocích, ale i nyní, na ně velmi vzpomínáme.

 

Желаем Вам наилучшие пожелания, дорогие друзья.

image068 

 

Ppeppe – korejská rodinná expedice

V Turecku jsme potkali úplně nádhernou rodinku z Koreje. Velice jim fandíme, líbí se nám jejich životní styl i zarputilost s jakou se vydali na cestu kolem Euroásijského kontinentu, napříč všem politickým a byrokratickým překážkám. V Korei jsou naprostou výjimkou, jsou považováni za blázny, ale jsou i televizními miláčky. Sledujte je na PpePpe.net

 

We wish to you succesful and safe return to home. Especially, overcoming China!

 

 

 

Savas

Tohoto Tureckého cestovatele jsme potkali ve Vladivostoku. Sám už na motorce pojezdil pořádný kus světa. Nejsilnější zážitky líčil z Mexika, kde se naboural a pak utíkal z nemocnice, neboť cítil, jak se kolem něj stahují únosci.. Nám byl bezvadným průvodcem ve svém rodném Istanbulu. Díky!

 

Hello, Savash, see you anywhere.

 

 

Memet a jeho bratři

Amazončino setkání s tureckými přáteli po letech. Jako by to bylo včera..

 

Memy, Bekir, Soner, see you in Ostrava!!!

 

Pavel Dvořák

To bylo příjemné překvapení, když se v těžkých chvílích se starým LandCruiserem ukázalo, že Amazonka má doma bráchu a ten před léty pracoval pro Toyotu. Přítel na telefonu k nezaplacení! Jeho rady nám pomáhaly od nákupu auta v Sydney až po příjezd do Ostravy o rok a čtvrt později. Na snímku je i se svým synem Vilíkem, za kterým jsme vlastně celou tu dobu putovali. Rozhodně i vám oběma patří dík, že jsme to zvládli a na konci mohli vychutnat tento vítězný okamžik.

 

mí rodiče

Děkuji mamince, že se vydržela o mne bát tak dlouho a tátovi za ponaučení, které mi dal před odjezdem. Když to zjednoduším: všechno se dá nahradit, jen zdraví ne.

mé děti

Mé dětičky po dobu téhle výpravy pěkně studovaly. Ondrovi jsem akorát stačil dorazit na bakalářskou promoci. Katku bakalářka ještě čeká. Ondra mi během cesty občas dělal dálkové geopolitické průzkumy, např. pro státy jako Maroko a Západní Sahara, Mexiko, Turecko, Sýrie, Írán, Ukrajina. Sám si taky užil pobytu třeba v Tunisu a v Turecku. Katka zase strávila léto v Kanadě. A docela aktivně, vůbec jí nedělalo potíže koupit a na konci cestování pak prodat auto.. No, mám z nich radost.

 

 

 

 

má sestra Alena

Byla tou, kdo mi byl pojítkem s domovem. Díky za mnohá veselá zpravodajství z domova, jupí, to se to cestovalo :) To zpravodajství se týkalo například i její vlastní svatby – to byla čtvrtá svatba, kterou jsem na cestách prošvihnul. Tak ti Alo dodatečně přeji mnoho štěstí!

 

Zpět na hlavní stránku expedice   Back to main expedition page