Zpět na hlavní stránku expedice

Na benzín a LPG z Austrálie do Česka

 

 Na ropném poli u Kaspického moře.

 

V Sydney jsme sháněli spíše dieslové auto. A když jsme nalezli benzínového Tondu, tedy 30 let starého LandCruisera s LPG úpravou, moc se nám to nezdálo. Bude benzín všude na půlce světa, jíž hodláme projet? LPG se vyplatí v drahé Austrálii. Budou ale LPG pumpy i v pouštním vnitrozemí? Zda budeme schopni LPG čerpat i v Ásii jsme už vůbec neměli páru. Snad, s trochou štěstí... Najít o tom na internetu jasné informace, na to nebylo dost času ani síly, nemluvě o problému najít v Austrálii solidní internetové spojení. A nikdo nám nebyl schopen říct, zda LPG v Austrálii je totéž co LPG v Ásii či Evropě. A jak husté jsou sítě LPG pump v jednotlivých zemích?  Budeme muset v každé zemi shánět či vyrábět adaptér pro čerpání? Je všude stejný tlak? Co je vlastně LPG? – propan, metan nebo jiný plyn? Co se stane, když to kdesi zkusíme a nebude to OK? Vybuchem snad? Poškodíme si auto? Jde nevhodný plyn vypustit?

Teprve postupně, cestou, jsme nacházeli odpovědi na tyto otázky a zjišťovali jak skvělá kombinace benzín + LPG pro naši cestu je:

·         Až v západoaustralském Petrhu jsme našli servismana, jenž nám nejenže LPG dobře seřídil ale i věděl, že díly používané v Austrálii jsou vesměs z Evropy. Bingo, v Evropě to fungovat bude! A že by Ásie vyvinula odlišný systém, je nepravděpodobné. Takže problém se nejspíše smrskne pouze na různá plnící hrdla.

P1240795P1240796

·         Už v Australském vnitrozemí jsme naplno pochopili, jak je fajn, když při poruše jednoho palivového systému můžeme přepnout na druhý. Takže máme pravidlo, vždy si ponechat alespoň půl nádrže s plynem do zálohy. Znamená to sice neustále se složitě vyptávat, zda v příštím městě je funkční plynová pumpa, ale stojí to za to. Když se pak korozí a vibracemi proděravělo benzínové vedení od nádrže a drahocenná kapalina crčela nenávratně do písku, jednoduše jsem jej zaslepil a v pohodě jsme dojeli na plyn 100km do nejbližší civilizace řešit opravu. Anebo v Mongolsku, kde sice plyn nevyšel nijak levněji, byla železná zásoba LPG věcí přežití. Zejména při tamním neuvěřitelně znečištěném benzínu. V Laosu jsme zažili horké chvíle, když jsme zjistili, že jsme několik set kilometrů hluboko v oblasti, kde je na pumpách vedle dieselu pouze olejový mix pro dvoutakty. Naštěstí jsme zjistili, že palivo pro tamní skůtry našemu stařičkému autu docela chutná. Kdyby ne, LPG nás mohlo zachránit z bryndy.

·         Že LPG je úplně stejný propan, jaký se plní do bomb pro kuchyňské vařiče nám bylo 100% jasné až v zemích, kde obojí plnili na stejných pumpách - jako třeba v Thajsku, anebo kde nám vysvětlovali, že tak činit nesmí, neboť by je zavřeli za daňový podvod – jako v Rusku. Ale pozor, jsou země, kde se pod pojmem LPG používá i metan, nazývaný též „natural gas“, jako třeba v Arménii.  

·         Co se týká tlaku a přesného složení plynu, tam si nejsem úplně jist, zda je to všude to samé. Tak třeba v Thajsku nebo v Kazachstánu nám Tonda na plyn jel nějak veseleji a ujel na nádrž i více kilometrů.

·         Co se týče ekonomiky, bylo to velmi různé, ale vždy v plusu! Největší labůžo to bylo asi v Kazachstánu a Thajsku, kde jsme čerpali litr za cca 7 - 8Kč. V Turecku stejný litr stojí neuvěřitelných 30Kč, ale pořád lepší než platit příšerných 45 - 50Kč za litr benzínu. A třeba ve východní polovině Ruska se LPG sháněl velmi těžce, bývalo to mnohdy pátrání na hodiny. Ale i když se nepodařilo, i tak jsme si k Tondovi gratulovali. Benzín je tam dražší než diesel.

·         Otázku, zda si načerpáním místního LPG nezničíme auto, či zda dokonce nevybuchnem, jsme vyřešili experimentálně. Nevybucho a jezdilo J

·         Takže jako nejtěžší praktický problém zůstávají různá plnící hrdla či adaptéry.

 

Jak to vypadalo konkrétně v jednotlivých zemích:

 

Austrálie

síť LPG stanic: Ve městech má spousta pump zároveň i LPG stojan, ten se už na dálku pozná podle ochranných rantlů. V pustém vnitrozemí (outbacku) ale LPG prakticky neexistuje.

systémy, plnící hrdla: V celé Austrálii se používá jediný, pistole s tlustým prstencovým závitem. A jedna světová výjimka: samoobsluha.

cena LPG: Ve městech na východním pobřeží byla 75 až 95 centů.  Na západě víc, v outbacku, pokud vyjímečně byl, myslím až příšerných 1.8$     (1$ = 20Kč)

srovnání s cenou benzínu: Benzín 1.3 až 1.5$ na východě, a hrozných 2 až 2.3$ v outbacku.

V outbacku se prodává pouze speciální benzím “opal” - dražší, zato horší . Proč? Opal se nehodí k fetování aborigincům. Našemu autu to bylo jedno, ale jemnější nové motory prý s ním moc spokojené nejsou. Třeba je to ale jen fáma. 

P1130955 P1130097

 

Malajsie

síť LPG stanic: Jen ve velkých městech, pro taxikáře a busy. Pouze některé pumpy Petronas, označené LGV, nebo tak nějak podobně.

systémy, plnící hrdla: Dlouhá plnící tyč, na palec tlustá, s gumovým žaludem. Kdo ví, kam se měla zasouvat. Na naše hrdlo se to nedalo nijak napasovat, tak jsme to vzhledem k řídké síti hned vzdali. Nevylučuji ani, že tam nepumpují propan ale metan (zemní plyn), či ještě něco jiného.

cena LPG: myslím, že poloviční až dvoutřetinová jak benzín

cena benzínu: myslím, že na úrovni 20 Kč

 

Thajsko

síť LPG stanic: Docela slušné pokrytí. Speciální pumpy oddělené od ostatních, označeny LPG. U Bangkoku a velkých měst nebyl problém je najít, na severu země ale byly veliké oblasti bez LPG pump.

systémy, plnící hrdla: v Thajsku jsme vypozorovali tři systémy. Dva první jsou podobné a vyskytovaly se na stojanech i společně.

A, krátká plnící tyč s gumovým žaludem na konci,

B, totéž jako A, ale doplněno přítlačnou kleštinou,

C, podobný jako ten Malajský, ne-li stejný. Tam zpravidla zajížděly jen náklaďáky. Dál nas nezajímá.

Ani jeden samozřejmě nebyl kompatibilní s našim australským. Zajížděli jsme k jednotlivým pumpám a jako mlsní kocouři je obhlíželi a vyptávali jsme se (posuňky samozřejmě) na nějaký adaptér. Ten samozřejmě neexistuje. Ale nakonec to zabralo a jeden šikovný thajec, v naději na prodej podlehl našemu kutilskému nadšení a systém B, na naše široké hrdlo narval. Viz snímky níže. Od té doby jsme vždy zajeli k pumpě, a pokud jsme na hadici zahlédli přítlačnou kleštinu, zastavili, usmáli se, a na displeji fotoaparátu promítli instruktážní snímky. Koncový žalud se musel na hrdlo nasazovat velice pečlivě, kolmo a žalud nesměl být opotřebený. Jinak jsme se dočkali výronu plynu. Byly to vždy chvíle plné adrenalinu.

P1200315 P1200316

Na detailu si můžete povšimnout australského plnícího hrdla, za jehož bronzový závit se kleština dala provizorně zachytit. Výborné bylo, že na hadici byl vždy uzávěr (červená páka), takže jakmile došlo k netěsnosti, třeba až za chvíli, po zchlazení žaludu tekutým plynem, dal se plyn okamžitě zastavit. Takže nakonec to při troše pozornosti bylo i docela bezpečné.

cena LPG: cca 7 – 9Kč J

srovnání s cenou benzínu: myslím, že to bylo až polovic ceny benzínu. No paráda.

 

Laos

síť LPG stanic:  Nenašli jsme, pokud si vzpomínám, ani jedinou.

Ale ani s benzínem to není jednoduché.  Na snímku je vesnická “barelová“ pumpa, kdesi v horách. Diesel a mix (ten červený). Benzín pro čtyřtakty chybí.

P1210052

Konečně normální pumpa. Dobrý den, prosím vás paní, co to tady čepujete?

 P1210545

...Je zbyteční se ptát, stejně nikdo nikomu nerozumí. Samozřejmě je to jen diesel a mix L

 

Kambodža

síť LPG stanic:  Nenašli jsme, pokud si vzpomínám, ani jedinou. A s benzínem problémy nejsou.

 

Rusko

síť LPG stanic: Na dálném východě jen velmi zřídkavé speciální stanice. Ve velikém Vladivostoku jsme hledali dva dny a zcela marně, snad byly obě slibované zrušeny. Což je velmi překvapivé, cena benzínu (na průměrný plat) je vysoká a aut mnoho. V dalších městech se vyplatilo ptát se na „Gorgaz“, tedy pozůstatek sovětských plynáren, kde se obvykle plní bomby pro domácnost. Na jednu plynovou pumpu se obvykle ptáme „Gdě´ gázovaja zaprávka?“ asi desetkrát, než se jí podaří nalézt. Při dohledávání byly vždy spolehlivým znamením vysoké věže hromosvodů. Typická pumpa je schována někde za polozbořenými garážemi na rozhraní města a polí, rozhodně ne u výpadovky. Pumpařka pak prostrkává hadici přes rezavý plot. Druhé typické uspořádání je kdesi odstavená cisterna, z níž se přímo čerpá.

P1240799

systémy, plnící hrdla: Nejčastěji se používá evropský, tj. do širokého hrdla se zasune krátká pistole, na jejímž obvodu jsou západky, jimiž se pistole zachytí. Jako v Česku.

Druhá nejčastější koncovka je cca polovičního průměru a zachytává se na ni neuvěřitelná škála různě obludně vyhlížejících kleštin, a soustav adaptérů, jaké který pumpař sehnal či sám vyrobil. Škoda že jsme ze strachu, či přímého pokynu pumpaře, odstupovali do takové vzdálenosti, která většinou znemožnila fotografování. Za zmínku stojí často složitý operační postup při odpojování hadice. Odtlakování se obvykle neobešlo bez efektních výronů plynu, bohatých zvukových projevů a ojíněné hlavy pumpaře. Uvědomíte-li si skutečnost, že typický rus ihned po vystoupení z vozila automaticky zapaluje papirosku, uznáte altánek minimálně 50m vzdálený, kam je povinně zahnána celá posádka vozu, jako naprosto rozumné zařízení. V altánku pak v klidu podebatujete s ostatními posádkami, nabídnete čaj z termosky, vyměníte cigarety či typ na rybolov. Docela příjemná společenská záležitost. Po zaplacení v pokladně v budově přes dvůr je vše vyřízeno již za půl hodiny či hodinku.

Ve Vladivostoku se nám podařilo najít garážovou firmičku (ulice Lugovaja), jež nám přebudovala koncovku a vybavila nás dvěma nejčastějšími adaptéry. Viz snímek.

IMG_3943 IMG_2548

Na druhém snímku je příklad mimořádně kulturního provedení plnící koncovky s malým adaptérem. V tomto případě jsme se odvážili i fotografovat.

V evropské části Ruska se pak v 90% používá široká evropská pistole. Také stojany již často mívají vzhled a umístění, které by našinec očekával.

cena LPG: Na dálném východě myslím že na úrovni kolem 15Kč, v Evropské části snad 10 - 12Kč

srovnání s cenou benzínu: Myslím, že benzín na východě těsně pod 20Kč, v Evropské části nevím - vůbec jsme jej nemuseli kupovat J  P1250242

 

Kazachstán

síť LPG stanic: Jak kde, ale ve městech se většinou pumpa najde.  V pustých oblastech jsme však mnoho set kilometrů museli jezdit na benzín.  V oblasti kolem Kaspického moře byly LPG pumpy již časté a jejich obsah levnější.

systémy, plnící hrdla: Postačil nám malý mosazný plnící závit na autě (viz snímek u Ruska), na pumpách měli vždy vlastní adaptér. Zpravidla používali ten menší, ten co je naopak méně častý v Rusku.

cena LPG: Krása, cca 7 až 9 Kč

srovnání s cenou benzínu: cca 2/3

Na obrázku je asi nejkurióznější benzinová pumpa co jsem kdy viděl. Kdesi mezi Karagandou a Semipalatinskem.

 

Mongolsko

síť LPG stanic: téměř nulová, pouze několik pump v Ulambátaru

systémy, plnící hrdla: na pumpě jsme byli jen jednou, měli evropskou koncovku, jako v Rusku

cena LPG: cca 18Kč

srovnání s cenou benzínu: cca 85%. Takže, započítáme-li lehce zvýšenou spotřebu na LPG oproti benzínu, je to jediné místo kde se ekonomická výhoda ztrácí. Ale i tak to má výhody: Jednak zásobník plynu nahrazuje několik kanystrů benzínu. A o záloze celého palivového systému jsem se již zmiňoval výše.

I tak jsme si pro Mongolsko opatřili další kanystry, takže jsme měli na střeše 4x20l benzínu, hlavně kvůli Gobi na jihu. Nakonec to s hustotou pump nebylo tak hrozné. Do 200km se většinou pumpa našla. Nezapomeňte ale, že spotřeba je na divokých cestách podstatně vyšší. A je tu ještě vždy nejistota, zda v příštím městě nebude benzína zavřena či polámaná. A s benzínem byly další problémy. Nejenže jsme měli denně úplně zanesený palivový filtr, ale v zapadlejších oblastech byl na pumpách pouze 80 oktanový benzín. A tak jsme vždy nalili kanystr správného 91 oktanového a dopumpovali 80ku. Náš motor to zvládal krásně.

 

Gruzie

síť LPG stanic: Města + někdy i na velkých tazích

systémy, plnící hrdla: 80% stanic označených LPG jsou ale pumpy s metanem (někdy označeno též „natural gas“). Mnohdy pumpař nerozumí ani dotazu zda má propan nebo metan. Naštěstí ale jsou systémy nekompatibilní. Tenká hadice a plnící tyč jasně prozradí metanovou pumpu. A také zdi vystavěné mezi jednotlivými plnícími kójemi. Metanové nádrže v autech mají mnohonásobně vyšší tlak než naše propanová.

Ta správná LPG stanice s propanem vyhlíží více normálně. Co se týká koncovek, zpravidla mají „evropskou“ tlustou pistoli, jako v Rusku a na druhé straně stojanu ještě mívají na výběr druhou hadici s takovou „polotlustou“ koncovku, větší než ta naše malá (viz snímek u Ruska). Byly i pumpy, jež jsme s neúspěchem opustili jen proto, že měli pouze tuto koncovku.

cena LPG: myslím, že to bylo opět něco jako 15Kč

srovnání s cenou benzínu:  myslím, že něco přes 20Kč 

 

Arménie

síť LPG stanic:  Města + někdy i na velkých tazích, ale téměř všechny jsou metanové.

systémy, plnící hrdla: 95% jsou bohužel jen metanové, jako ty v Gruzii, těch pár propanových mají ovšem pouze „polotlustou“ koncovku, pro nás nekompatibilní. Takže smůla. V celé Arménii jsme našli jen jednoho pumpaře, jenž pro nás našel správný adaptér a načepoval nám jak do auta tak do ruské bomby pro vařič. Díky za něj.

cena LPG: myslím, že to bylo opět něco jako 15Kč

srovnání s cenou benzínu: myslím, že opět něco přes 20Kč 

 

Turecko

síť LPG stanic: vynikající, většina pump má stojany i na LPG

systémy, plnící hrdla: jednotný, evropský

cena LPG: 29 – 33 Kč, asi nejdražší na světě

srovnání s cenou benzínu, dieselu: 45 – 50Kč, asi nejdražší na světě. Toto teď píšu v Turecku a doufám, že zdejšího benzínu nebudeme muset koupit ani kapku!

 

P1130435 Na ropném poli u Innamincka v australském outbacku.

Ahoj, Vlasta a Petra

Zpět na hlavní stránku expedice