Zpět na hlavní stránku expedice / Back to main expedition page

Korea - Vladivostok - Usuria - Amur - tajga i stepi v zabajkalí

Boj s ásijskou byrokracií a chamtivci je už skoro vyhrán - jakmile dostáváme Toníka z Vladivostockého přístavu, už je to zase ta naše SVOBODNÁ CESTA! Onen boj ale spolykal tolik času, že letová sezóna na sererní polokouli je už na odchodu. A zároveň tím začíná boj nový. Rozbíhá se závod kdo bude rychlejší: My anebo RUSKÁ ZIMA?! Toník je totiž australan, a nemá o sibiřských mrazech moc jasnou představu. A tak si uhání dál a dál poněkud lehkomyslně - i když má ve svých 30 letech zcela zanesené topení. Amazonka by ráda využila těžce nabytého půlročního "mnogokratnogo" víza důkladněji a více si užila Ruska. Jsem to ale já, kdo nás popohání dál. Chtěl bych stihnout co nejvíce letět v Mongolsku, pokud to ještě v říjnu vůbec půjde. A nakonec uniknout ruské zimě přes Kavkaz, než bude zcela zasypán sněhem jediný tamní průsmyk na jih, kudy snad rusové pustí i nás - cizince. To bychom měli zvládnout co nejdříve před Vánoci.
S těžkým srdcem se vzdáváme návštěvy přátel na Sachalinu, jejichž pozvání schraňuji od dávného ruského paraglidového mistrovství - tu jsem si vybájil v "pohádce pro Kocura". Musíme oželet i jízdu superbahnitou "cestou kostí" od Magadanu, na níž nás naváděl Hrun.
I tak je to dost šílené...
Ale to zvládnem, dodáváme si kuráž při pohledu na dobrou 1/3 zeměkoule, jíž máme zvládnout. Je to podobné, jako tehdy na rovníku s Panamou za zády a obrovským Tichým oceánem před sebou. Jen namísto moře: nekonečné bažiny, tajga, stepi a pouště, rozbité nebo žádné cesty, vojenské či kosmické polygony. Navigace podle slunce a hvězd je ale skoro stejně opojná.
Nemalé cíle a taky poněkud těžko představitelné - zvláště, když jste ještě v Koreji, zažíváte občas i 30stupňová vedra, kolem sviští luxusní rychlovlaky a na dálnicích nekonečné fronty aut..
   

Co bylo nejhezčí:
- konečně jsem se dostal do vzduchu - rovnou na bývalém vojenském letišti na čínské hranici
- lov kalamárů ve Vladivostoku s novým kamarádem Slavou
- nádherná barva nekonečné modřínové podzimní tajgy
- veliké porce výborného korejského jídla - hmmm, MŇAM!

Co bylo horší:
- komáři na sibiři - ještě že je včas zahubily první mrazy

A jinak nic, jedeeem!