<<394   395   0>>
Jedeme přes Bratislavu. Tady nás čeká první a velmi milé domácí uvítání,

od přátel z Paragliding Expedition Slovakia. U dobré slivovice si o překot vzájemně vyprávíme své zážitky z cest.

A je to tady! JSME DOMA!

jedeme do Podivína, přímo za Kocurem, to je jasné.
Nikdy nazapomenu na ten výjev: Kocur klečí na kolenou před Tondou a děkuje mu za skvělý výkon. A také jej prosí, ať nás bezpečně doveze ještě těch pár kilometrů domů, za rodiči.
U Kocura se dáváme dohromady. Po dvou a půl letech máme v krvi kriticky nízkou hladinu vína. Nedočkavě to napravujeme.

Nikdo jiný ještě neví že jsme tu. Dáváme si den odpočinku. A taky VANU!
Teprve pak na VVV stránky vypouštíme poslední SPOT značku z cesty. Tady tuhle poslední bublinu. Samozřejmě že pozice je od Kocura před garáží-galerií. Vždyť tady to vlastně celé začalo!



Do Brna spěcháme do hospůdky plné kamarádů. Někteří překvapili a dojeli z daleka. Lopenický Havran to rozbalil po horňácku na kontry. Jaká nádhera!
Setkávám se se svýma dětma.
A také s parťáky z cesty. S Martinem, Víťou, Leonem,
... Jsou tu mí staří lítací kumpáni. Oóó, pohoda.

Míra Oros taky nelenil a dorazil i se štábem. Natáčejí rozhovory u piva v předsálí.

Uvítání chlebem a solí ve Frenštátě - na snímku je moje švigra. Jupí, na to jsme se těšili! Mámě i tátovi se konečně může ulevit.


A je tu konečný cíl Tondovy největší cesty "Sydney -> Ostrava".
A v tom cíli čekají rodiče Amazonky. To bylo šťastných slz.
Tonda sám se nejvíce těšil na Vilíka. Tady je i s jeho tátou, Amazončiným bráchou.

Policista nechtěl věřit svým očím, kdo že řídí tohle divné auto...


Na Severní Moravu se za náma dostavuje i létající reportér Míra a dotáčí reportáž o VVV.


Tady je výsledek (našeho výletu se týká pouze prvních 8 minut záznamu):

Druhý díl:


Můj syn má promoce - po bakalářkách. Na dalším snímku, na střeše auta se uvelebila moje dcera, je trochu divoká. I ona na konci tohoto jara udělala bakalářky. Samé radosti.


V domě Pánů z Kunštátu proběhl po tři večery maratón promítání s přáteli a fanoušky. Tímto všem děkuji za zájem a trpělivost. To víte, nosit to vše jen v sobě, to by se nedalo vydržet.

A tím se definitivně uzavírá tento nádherný Velký Výlet.

Tady je mé poděkování lidem na cestě.

My s Amazonkou se pomaličku poohlížíme po nějaké práci a pokoušíme se vrátit do normálního života. Společně ;)
A je moc fajn, že k tomu máme i přátele.

Úplně na závěr jsem chtěl dodat, že vyrazit bylo to nejlepší rozhodnutí jaké jsem mohl udělat.
Ahoj!

<<394   395   0>>

(zpět na vvv)