<<130   131   132>>
Od Kuby letíme v hnusném šedivém obrovském mraku. Na přistání v Miami je sotva vidět. Tak tohle je ta slunečná teplá Florida? Divím se. Přistáváme. Prší a je docela zima. Přitom zeměpisná šířka odpovídá Sahaře.

Stodvacátápátá kontrola, hlášení nebo nápis, všude tě ubezpečují že je tak činěno "pro Vaši líbeznou bezpečnost". Jestli mi tohle někdo řekne ještě jednou osobně, tak se do něj pustím. Doufám, že uvnitř tohodle zpitomělého státu budou normální lidi.
Dlouhými chodbami a jezdícími chodníky se dotávám do obávaného místa. Imigrační úředník, který - nebudeš-li se mu líbit - tě vykopne ze států bez možnosti odvolání. Dlouhé, velmi dlouhé fronty u desítek přepážek.

Kterou frontu si mám vybrat? Támhle je sympatický černoch, ne, tady je chlapík zjevně vpohodě. Tak jo.
Vybral jsem si toho úplně nejhoršího. Postarší pár proklepával snad půl hodiny. Slečnu pak ještě déle a chlapíka těsně přede mnou odvedli někam pryč.. Úředník se diví co jsem dělal čtvrt roku v Brazílii? A z čeho že žiju na těch cestách? Asi neví že v Bolívii vyžiješ třeba i za dva dolary na den.
Uff, mám tu potupu za sebou!

Namísto rozkodrcaných autobusů s usměvavými domorodci ted s bednou jedeme tichým rychlým vlakem bez řidiče,

kolem je všude beton, čisto, všechno je podivně dokonalé a studené. Na jednom z betonů je květinama vysázen nápis "All you need is love".

No,to jo, ale já teď potřebuju auto a najíst a internet kde si stáhnu mapu Floridy...

<<130   131   132>>

(zpět na vvv)