Ráno moudřejší večera!
Bus proráží těžký olověný strop z mraků, vítr žádný, opravdu se bude lítat!

Přichází čas loučení. Martin spěchá za svou milou, poletí na východ, já pokračuji na západ, cíl aspoň Fiesch.

Bratři navěky.

Start vůbec nebyl jednoduchý. Aby mohl Martin odletět na východ, musíme na kopec. Než jsme se nabalili, zvedl se trošičku uragán. No, tak 6-7m/s. Teprve ve vzduchu zjišťuji, že mám na céčku pořádný uzel, budu muset letět velice něžně. Šance že vyřeším složitou situaci přede mnou je jen malá, smiřuji se s brzkým přistáním. Silný protivítr. Na fotce je vidět, jak se z bočního údolí valí studený mlžnatý vzduch dolů. Ještě utržená malá šňůra v galerii - no to nic.

Výhledy na Rhonský ledovec jsou úžasné.

no coment

Přistávám bezpečně, cestou si konečně pořádně prolhlídnu, jak se začíná ozubice. Do Fiesche se dostávám snadno - stopem s policajty :) a vláčkem.