Dnes nocujeme odděleně. Víťa je na vysílačce a zdá se, že je v pohodě.

Je mi ale jasné, že to nebude tak jednoduché, jak to vypadá zdola. "Bez termiky to nedám" slyším po chvíli. Dlouhé zalesněné hřbety... A k tomu nejistá předpověď větrů.

Vše ale dopadá dobře, zatímco já s Tomem si nacházíme startovačku v rovině mezi koškými pastvinami, ozývá se shora úlevné "Letím!"...


Já se potácím ve slabých soupácích, max dostup 1600.
Když jsem se zdvíhal ze 150m už jsem hlásil 10km pochod. A při průletu nad farmami se cvičnými arénami mne mrazilo co bude dole...

Zatímco Víťa letí a letí až k přehradě za Pasencií.

Přistává naprosto vyčerpaný, odvodněný, a i když se dva dni živil jediným kouskem salámu, neměl skoro chuť jíst.

I Tomáš má má za dnešek dost. Jako by nestačilo to pekelné vedro (z náhorní plošiny na severu hor kolem 1000m/m se dostáváme do 200m). Ferdinandovi se tak vyklechtalo řízení, že se volant byl občas naopak. Za celý den udělal navíc tři 360ky. Tomáš to vyjádřil slovy: "Musím mamce poslat SMS, že jsem vpořádku... dokud to je ještě pravda."

Tracklogy na XContestu:
Víťa
Vlasta(17)