V noci jsme dorazili do města Boudarfa. Jsme na okraji Sahary.
A pokračuje náš údiv, kdy tu tolik napršelo. Uvědomujeme si, že předevčírem na severu v Debdou celý den hřmělo a bylo zataženo, šlo to od moře, od severu...

Jsme velice blízko hranice s Alžírem. Takže start na silnici si nacházíme s pěkným odstupem od města, kde vidíme nějaké vojáky a kde jsem zahlédl i jakési letiště. Omezujeme rádio na minimum, domlouváme se, že v případě zatčení nic nezakrýváme a doufáme, že v nejhorším to dopadne zabavením padáku a vyhoštěním.
Pravidlo "IFR" naučené z Jižní Afriky (I follow the Road) je samozřejmostí po celou expedice. Zde je navíc doplněno, jen na stranu dál od Alžírských hranic.
První start se mi nepovedl, pak jede auto, takže uhýbáme a hned druhé. To se otáčí a v něm sedí chlapík v nažehlené košili. Že se ptá, jestli nemáme nějaký problém, je tu normální. Pozoruje nás a tak mu říkám že jestli se chce podívat na start tak prosím za mnou, kvůli bezpečnosti. Říká že jo, ale namísto toho se vrací do Boudarfy. Hmm, to bude asi teplý bonz, když si rozmyslel 50km úsek bez jediné obce. Necháváme to osudu, startuji. Tohle by přišlo dříve nebo později.

Splněný sen! Letím nad Saharou!!

I zde jsou pastevci - velbloudáři.

Před sebou sleduji slabý altokumulus, transformující se v severním výškovém proudění na roztrhané kumulky. Dole bojuji se slabounkým protivětrem od západu. U kopců pod těmi kumuly na snímku se to promíchává, jednou vybojuji slušnou výšku, vrací mne to ale zpět a pak stejně vyhniju.

Ani se nestačím dobalit a už je z kumulku docela slušná bouřka.
Ani se nestačíme najíst a schovat do auta a už tu je auto se dvěma vojáky a jedním v civilu. A je to tady! Jsou na nás milí, ať klidně dojíme a společně se schováváme pod stříšku malé zavlažovací pumpy. Až dlouho během hovoru se zeptají na parašutistu. Jo, to jsem byl já. No problem, překvapují nás, zajímá je jak statruju, do jaké výšky. Pozor na dráty elektrického vedení. A nelítat k Alžíru, tam by po vás mohli střílet.
Samozřejmě že jejich ubezpečování, že jim jde jen o naši bezpečnost nelze brát vážně, ale je to obrovská úleva.
Potom se věnujeme bouřce, která se svou silou nedá označij jinak, než tropický liják. Jen blesky jsou jiné: ani jeden do země, lítají vodorovně snad až desítky kilometrů.

Ferdinand v tom lijáku krásně jede, chladí. My pozorujeme tyhle výjevy.

Třeba pastevce jak se i se stádem utíkají pod základnovou stanici GSM. Mimochodem, signál je všude vynikající.


Tracklogy na XContestu:
Vlasta(25)