V Zagoře nejdříve dojdeme zklamání. Silnice rozestavěná před třemi lety dávala naději, že nebudeme muset honit Ferdinanda po horách Antiatlasu a já budu moci letět třeba i stovky kilometrů podél krovitých hor na okraji Sahary. Ačkoli nás všichni dotazovaní ujišťovali že dostavěná je, ve skutečnosti nepřistvěli ani kilometr. Jistota se kterou nám to různí marokánci trvrdili byla nepřímo úměrná vzdálenosti od oné silnice. Na opačném konci Maroka to zas tak nepřekvapí. Kdo dá pozitivní informaci má větší naději na kšeft. Jakýkoliv. Na informaci samé nezáleží. Dokonce ještě na severním konci Zagory, mladý dredař který se vyznal úplně ve věem, tvrdil že není vyasfaltováno pouze polsedních cca 20km z kritického 100km úseku. Teprve lidé na křižovatce vedoucí k této strategické silnici říkali že silnice není použitelná vůbec. Člověk se prostě musí podívat sám.
Taky jsme se zajeli na místní letiště přesvědčit že dnes žádný provoz není. I tak jedeme na opačnou stranu města do uctivé vzdálenosti.
Po pláni Zagorského "kráteru" se honí čerti a mezi nima opatrně i my.

Jde to těžko, to už není včerejší den D. Atmosféra se stabilizuje. Dosáhnout ojedninělých humilků se mi nedaří. Zato přistát mezi hliněné vesnice za datlovou džunglí bude velmi snadné...

Asfaltka tu nevede, Radaně hlásím, pravděpodobný pochod...
Průlet "kráterem" byl krásný...
Průchod "džunglí" také. (Pro dobré pozorovatele: Na prostřední palmě na levém obrázku je kluk a ojídá datle!)

Samozřejmě že nejde o skutečnou džungli. Je to prastarý i nový systém závlah a políček obklopených hrázemi, spíše zdmi. Na nich se pod palmami pěstuje nejčastěji vojtěška pro osly. Mezi tím křivolaké cesty a spousta lidiček. Prakticky žádná auta.

Auta jezdí jen po pravé straně údolí. Pouze tam jsou uzavřeni turisté. A tam bohužel musím i já..

Tracklogy na XContestu:
Vlasta(31)