Nad naším kohoutím hnojištěm prolétá druhý dvojplošník. To je nádhera!
Náš plán je nyní ambiciózni. Pokusíme se letět! Nechce se nám vracet se na sever, když cestujeme na jih. Mezi náma a Gran Sabanou je obrovská plocha pralesů s plno stolových hor....

Jak na to? Jdeme na letiště a uvidíme. Na letišti je ale krom pár vojáků a smečky potulných psů jen partička provozující anduly (krásné to stroje!) jako cargo. O vzití na palubu neí řeč.

Prý kdosi lítá do Canaimy, ale to bychom museli zaplnit palubu 5ti lidma - anebo to prostě zaplatitt.. Peníze, poříd ve Venezuele řešíme peníze..!
Vypadá to beznadějně, ale nechce se nám to vzdávat.....

Nakonec nacházíme na opačné straně malý hangárek plný mražených slepic, limonád, zrní, ... a ti nám dávají nabídku na svezení do Canaima za snesitelnou cenu. Jupíí!

Prší. Krása. Letíme nad pralesy...


Kolem stolových hor...


..A je tu mezipřistání v další bonanze. Vykládáme zásoby...

Tady nás vítá chlápek se čtvrtkilovým zlatým a diamantovým zubem na krku...


A letíme dál...


O kousek dál přilétáme do jiného světa. Canaima. Národní park, klid, bezpečí, turisté, vkusné bungalovy. Trochu se mi příčí něco takového chválit, ale tohle luxusní místo má styl. Přes uličku, hned vedle stylové chatrče s bankomatem, je indiánská vesnice s nefalšovaným životem.

A překvapivě tu není moc draho, jdeme na pívo :)