2. den na Amazonce.
Usedám ke kormidlu a jde se na to!

Mobila můžu dokrmovat sluneční baterií, prostě vše jde parádně.

Sledujeme zvláštní vrsty z níž je zde vystavěn břeh. Nahoře, na mocné jílové vrstvě, je jedna tuhá. Podle eroze vypadá jako vápenec nebo nějaká láva, snad je to jen zkamenělý jíl, který netvoří břidlici. Kusy tohoto kamene padají z podemletých břehů.

A taky obdivujeme stromy...

Krásné počasí má ale velmi rychlý vývoj..

Motor nás znervózňuje nepravidelným chodem.
A na jedné kratičké zastávce, odmítá nastartovat. Patrik se pouští do hledání příčiny. Svíčky, komprese, trysky, benzín, ... Nic.
..Nehází jiskru!! Nebo tak slabou že není vidět. Nakonec sedám ke vzpurníkovi já a prohledávám a čistím všechny kontakty. ... Nic! Sakra! Zmetek jeden! Tři měsíce záruka! Ta je nám k ničemu. Vrátit se do Manausu? Ne! A taky Jak?

Takže pádlo a k nejbližšímu příbytku. Než se setmí. A stmívá se tu na rovníku pěkně rychle.

Stavení! Jsou tu jen psi, domácí tu nebydlí, jen občas zaopatří dobytek. A je louka na příjemné přespání. A mango ke snínadni.

V zahradě je nějaká budova, snad bývalý kostelík. Nyní jej pohlcuje džungle.

Druhý den pádlujeme dále. Pozor, tříposchodák proti proudu, využívá vracák těsně u břehu. Mrcha, dává největší vlnu.
Pozor, dobytčák taky pár metrů od vysokého břehu. Aspoň že zámořská loď nám nepřekáží. A ani nedává moc výraznou vlnu.

Pár kilometrů po proudu nacházíme pomoc.

Borec nás přiměje nasadit nové svíčky. Kupodivu to zabírá. Jsme pro smích, totální gringové. Aťsi, hlavně že MOTOR JEDE!
Stejně v nás hlodá ta neviditelná jiskra...