Z krokodýlího ostrůvku už to bude snadné, říkáme si. Na mapě vidíme veliká jezera, tam už bude stačit držet se kursu. Ale nikoliv. Bloudíme mezi travnatými ostrovy, hustými porosty a mělčinami.

Ani máchnutí jednorukého indiána nás z budiště nevysvobodilo. Neustále vyplétáme býlí z lodního šroubu. Oslepující sluneční jas a lesk hladin přechází v opar na obzoru...


Nakonec přeci jen z mokřin vybředneme a připlouváme na nádherný břeh s bílým pískem. Jako někde v karibiku. Tu potkáváme ušatého šamana, se kterým mlčíme pod stromem. KRÁSA. Opodál si hraje jeho holčička u jeho obytné lodi.



Nocleh nacházíme na ostrůvku na dohled od Santaremu. Sousedé nás nechají zabrat momentálně prázdnou chatu. Jaká pohoda! Je dokonce i čas na správky věcí a trochu vaření. Sepisujeme seznam věcí, které musíme zítra sehnat ve městě. Léky, baterie, ..., a hlavně natáhnout do Ipadu další mapy a snímky z internetu.