Do Porto de Moz
připlouváme hezky odpoledne. Máme čas, ještě před městem se pořádně okoupeme v řece. Je tu tak čistá voda, že vidíme na dno. A hurá na pívo a nějaký ten šašlik. Už jsme několik dní pořádně nejedli.
Během hodování se spustí pořádný liják,

a tak se to trochu protáhne. Každopádně si ale volíme noceh někde za městem, nevadí že kousek poplujeme v noci.
Ale ouha! Motor nechce naskočit! UŽ ZASE! MRCHA!
Tenokrát ale jde startovací šňůra podezřele ztěžka. Tohle přece nemohl způsobit ten liják! Hrun se hrabe v motoru a odtuší že by to mohlo být poškozené ložisko, které po vychladnutí zatuhlo. Nedej bože aby to bylo ložisko na klikovce, to bychom museli sehnat motorárnu a naši Yamahu půlit.
Motorárna je přímo nad náma, všiml jsem si jí když jsem uvazoval loď, zrovna jeden opravený vynášeli. No tak fajn, přespíme a ráno už budeme čekat před dílnou. Co je zítra za den? Počkej, podívám se, Ku..a, zase NEDĚLE!

Po noclehu na místní tržnici, kde průtrž mračen mlátila do plechové střechy jak v kovárně, seženeme naštěstí ochotného motoráře. Motor jde na operační stůl.

Diagnóza: ložisko na klikovce! Tohle bude na dýl...
Takže si aspoň oddáchneme někde v pousadě, Patrik utuží zdraví, já aspoň sepíšu tyhlety bubliny...

V pondělí

Hrun s motorářem vše šťastně poshání, ještě u toho opraví děravou vrš.

Odpoledne motor běží lépe než na začátku.
HURÁ, jede se dál..