Xingu mohutní a místy docela valí.

K poslednímu snímku se pojí malá příhoda:
Patriku, zajeď mi prosímtě více do proudu. Já vím že vlnky nejde vyfotit, ale zkusím to. A tady je to v pohodě.
Udělám pár fotek. Asi to bude na nic, dívám se na displej.
V tom se naprosto nečekaně před Papučem z malé vlnky vztyčí jedna obrovská a vrhne se na nás. Jsem zmáčený od hlavy k patě, včetně foťáku. Do lodi naráz přibude po kotníky vody, mokrá je i střecha. Jinak vždy drsný Hrun na mne vyděšeně volá zda jsem to přežil :) Jo, nic se nestalo, jen v displeji je nějaká divná rosa. Celý zbytek dne jej suším, jak se dá, naštěstí zpočátku i na slunci.

Svačina na pádle - nasolené hovězí maso (vydrží mnoho dní i ve vedru), "preclíky", česnek který opravdu česnekuje a cibule která opravdu cibuluje - tady číňani naštěstí neobchodují.

Zleva se vlévají některá ramena Amazonky. Pozorujeme míšení dvou vod.

Blíží se bouřka a taky městečko s pivem a zákuskem. A kakaovou sušárnou na nábřeží.

A je po bouřce..
Břehy jsou zde porostlé vysokým pralesem, nejhezčím za celou plavbu.


Opět si nacházíme na nocleh prázdnou školu. Jaké štěstí, že to takhle jde. Neboť tady na dolním toku není jediná plážička, jen džungle a močály. Je to zvláštní, tahle nová škola je v džungli úplně osamocená.
Dnešní noc se žáby postaraly o decibelový rekord.


Ráno si užíváme klid, dáváme si načas, smažíme sumečky.

Během dvou - tří hodin nám při odlivu zmizel Papuč: