Start Tacima
Díky informacím od kamarádú Charlieho a Toma, k jejichž výpravě jsem se nestihl přidat teď na podzim, se na start dostávám snadno. Ne jako před lety poprvé s Charliem , kdy jsme ještě nepoznali tento "hotel":

Na startu je pěkně mokro a zeleno. Aáá, žeby dvoukvítek? Anebo tenhle?

Čekání na počasí je napínavé...

A protahuje se na čtyři dni. Hned první den jsem už byl metr ve vzduchu, klapanec a zrušení startu, Než jsem se znovu nachystal, tohle:

No, já vím, s tímhle jsem počítal. Prostě už mi to tak vyšlo, tak to zkouším sice na správném místě, i když v nesprávný čas. Je období dešťů.

Sestupuji dolů do vsi. Na pívo, pořádně se najíst, poklábosit (poposuňkovat) si s místňákama, na internet. Právě vypukl karneval (carne=maso val=pust).
Co chvílí projíždí nějaké auto-reproduktor zahlcující vše obrovským hlukem, támhle tucet dětí poskakuje vesel po ulici, tu zase u stolku uprostřed ulice mastí partička domino. A tady nasedá celá kapela i s pozouny a bubny na pickupa a za nima se táhne horda lidí. Chlap na motorce má ženské šaty a obličej popraseny na bílo.

Ve se bavím zkoumáním LK8000 (To je teda orloj!) a různými opravami, na něž nebyl čas.

S vodou problém nemám..

Mám tu pestrou společnost. Prostě život poustevníka.

Po nocích zase mne baví místní žáby.

Tahle nejvíce, má úžasný hlas:



Jsem stále tu, kdoví kdy odsud odletím???

===================================================
Po návratu ze vsi, kde jsem psal předchozí text, vidím že můj soused chutně večeří.
Jakmile ještěrku spořádal, raději jsem jej na větvi odnesl do lesa pod startovačkou, třeba by ji chtěl trávit se mnou ve stanu a to bych nerad.

Ráno tu běhají další ještěrky, vše jde normálně dál, a já jdu konečně lítat.

JE TU DEN D! Slunce, kumulky - sice nízko, jen ať se nerozduní. TO PŮJDE.
V klidu se nachystám, hopsnu do toho, zakrátko v 300m, lepší bude druhá řada... Za trest okamžitá vyhnívka, marné hoblování skalky, balím se mručíc: když si pohnu jsem ve 12 zase ve vzduchu.
V tom se shora ozve řev. Padák!! Kde se tu vzal? Takhle bych řval na kamarády, ať chystají trampolínu, že jesme si zapomenul zapnout popruhy.
To jen místňák, mne zahlídl ve vzduchu z Araruny, okamžitě nastartoval, přijel a skočil do toho za mnou. Startujeme pak ze staré startůvky, kterou jsme kdysi s Charliem použili. Start je lepší. A taky se dozvídám, že "hotel" včetně koupeného pozemku je PG klubu z Natal.

Lítání jde ale strašně. Hobluju dvě a půl hodiny a ne a ne se zdvihnout. PROČ? Sádrové mraky?
Nakonec si najdu teňoulinký stoupáček a v zápětí končím na zemi v Araruně, jako před šesti lety. Prokletí. Neumím nic!
na XContestu: (37)

Večerní karneval, pivko, spánek. Zjišťuji, proč jsem tak zbitý. Spálilo mne rovníkové sluníčko. Myslel jsem si, že už jsem v rovníkové oblasti několik měsíců, že jsem aklimatizovaný..