Tacimy mám dost, tady to neumím. Jedu do Patú!
Kamarádky radí na autobusáku jak na to..

Cestou pozoruji ukázkovou oblačnost: žádné přeháňky, jen strašlivě duní. Postupně ale, jak se vzdaluji od pobřeží, je vítr stále přijatelnější. Beru tedy půlnoční autobus ve městě Caicó. Snažím se předtím trochu vyspat v pěkném parku před kostelem. Do snů mi doznívá náboženský zpěv nějakého sboru.
A taky zloděj, který mi ukradl sandály z pod lavičky. Budím se v příjemném odpoledním medovém západu, všechny ostatní lavičky jsou obsazeny odpočívajícíma lidma. Jen boty pryč.

Ráno se dospávám pod kopcem v Patú. V závětří a duní jako kráva. Palmy sebou mlátí o zem. Tak se ještě převrátím na druhý bok..

No, vstávat, musím najít Zedojdu, místního živoucího talismana paraglidistů. Taky něco koupit na zub, a žabky na nohy, sledovat počasí.
Zedojdu se vynořuje zázračně na prvním rohu. Radostné shledání.
Novinka: Zedojdu má úplně novou motorku!

Se Zedojdem tu je ještě padáčkář z Natal. Tvrdí, že večer se to uklidní, v 16h jde do vzduchu. A že stejně teď není žádná termika, neb zem je prochladlá a propršená. Po Tasimě mu musím dát za pravdu.
Ale to ukázkové nebe mi nedá. Vše jde najednou nějak rychle, všechno mám a v poledne jsem již ve vzduchu na zázračně klidné startovačče.
Pět hodin dřiny v opravdu bídné termice. A je z toho pěkná stovečka!

Pro přistání si vybírám jakýsi motorest u asfaltky.

Z přistání mne odvádí policejní patrola. Není to motorest ale fazenda governádora státu Ceará.
To je mi přivítíní!
Milé, po brazilsku. Jak jinak :) Na přistání a pak služebně na webu jim předvádím spot, to se jim líbí. Mi se zase líbí večeře od služebné, která si v ničem nezadá s tou z četnických humoresek. Mňam!

Tracklog na XContestu: (38)