V Houstnu se mám nejen setkat s Petrou-Amazonkou,
ale na poště by mne měl čekat důležitý papír "title" k mému Kremeši. Tedy něco jako velký techničák. Vyhledám tedy nejdříve poštu co jsem si ji už v Peru vyhlídl na internetu. "Co myslíte pane doktor, měl ho tam?"

Cesta je pěkně divoká, na desetiproudých dálnicích se jezdí stovkou (myslím tím km/h) a nikdo tě nepustí do připojovacího nebo odbočovacího pruhu. Zaváháš, nejedeš. Taky jsem tu viděl tři dopravní nehody a samozřejmě zácpy s tím spojené. Podle Petry nejhorší město. I podle mých jednodenních zkušeností.

Na poště mne čeká nepříjemné překvapení.
Nejenže tam zásilka není, ale navíc "tahle pošta není určena pro general delivery", jak je poste-restante v USA označováno. Zuřím na tlustou kubánku v Miamské registrační agentuře, která ani neuměla to "general delivery", její chláchol "take it easy" mi zní v uších dodnes.
Pokud by toto označení na adrese bylo, snad bych zásilku dohledal na jakési centrální poště. S vděčností vzpomínám na indickou pošťačku za přepážkou, která se mi snažila pomoci s telefonicky dopátrat zásilky. Marně.
"Pane doktor, neměl ho tam".
Pokouším se zoufale situaci zachránit faxem na Miamskou agenturu s žádostí o novou zásilku do Denveru, kde vím, že budu za 10 dní. Z telefonátu se dozvídám že fax neplatí, ať si zajedu do Miami. Kubánčino "TAKE IT EASY!" mi zní v uších jako nejhorší sarkasmus.

Zato s Petrou, jako vždy a jako i vždy potom vše funguje perfektně.
Přilěla jak bylo smluveno, hurááá!

Dokonce má v Houstnu i kolegu-kamaráda Stephana který je tak vstřícný, že u něj doma přes internet zkoušíme rozmotat problém s Kremešovým titlem. Žádná samozřejmost, američan si tě domů jen tak nepozve, toho si cením.
Kubánka za přepážkou v Miami byla ještě pitomější: Nevěděla ani, že na mezistátní zásilku není lhůta 7 dní ale 21 dní. Takže můj veledůležitý papír je někde v procesu vzniku, a bude skartován za tři týdny až se vrátí na Floridskou státní registrační správu (ta správa má, myslím, ve všech státech zkratku DMV). Takže do Denveru se může nový papír dostat tak za 5 týdnů.
Můj plán odcestovat s Kremešem do Panamy se hroutí na byrokratických překážkách a lenosti Miamských latinos. Bez title se přes hranice neodvážím ani zkusit.

Takže asi budu muset vrátit k původnímu plánu, s prodejem Kremeše v Los Angeles. S tím rozdílem, že opravu omylu, jenž jsem si přinesl z přípravných konzultací před rokem a odhalil až na Floridě, totiž že do půlky léta odplouvají jachty ze San Diega přes Pacifik, provedu letecky do Panamy. Letenka z LA bude nejlevnější. Ten omyl spočíval v tom, že první hurikány se na západním pobřeží Mexika objevují občas už koncem května, ne až v srpnu. Byť je pravděpodobnost malá, žádný dnešní američan takové riziko nepodstoupí.
Panamu jako stopařské nástupiště na přelomu červana a července jsem probral po skype s českým mořeplavcem Myšákem, jehož jsem poznal na Martiniku a jenž v před rokem Panamou v červenci proplouval. Snad tam chytnu ještě nějaké podobné opozdilce. Take it easy...

No dobře, pojedu tedy do LA, ale jak tam auto prodám? Musím najít dealera, který bude ochoten si telefonicky ověřit že auto je registrováno na mne, od čehož mám koneckonců potvrzení. Pak požádáme o zaslání title na jeho adresu. Sice to asi sníží Kremešovu cenu, ale to už je moje smůla. To asi půjde, vzhlíží Stephan od internetové aplikace pro žádost o zaslání kopie ztraceného title. Loučíme se s díky a jedeme prožít intenzívní lítací týden.

Zajisté jste si všimli na snímcích z Houstnu nahoře pěkných kumulů, je čas lítat!

Stoupák je velmi silný, vzduch řídne. Ještěže jsem ještě trochu aklimatizovaný z And. Obloha postupně tmavne a černá. Pak už křídlo jen plandá a já přistávám, nějak divně lehce, a za nepřirozené tmy u nějakých cestářů, či co..

Zase jim nerozumím, ta americká angličtina! A ještě to huhlají do svých pracovních obleků. A práší se tu jak sviňa. Kašlu na ně, balím padák na přistání a jdu hledat jakse odsud vymotám..

Dojdu před jakýsi kravín.

Potkávám tu Petru, která mne hned táhne: Pojď, to musíš vidět, živé řídící středisko! Právě přesouvají družici na novou dráhu

A ještě další zábavky jsme tu našli...


Lííítááát!