Bylo, nebylo, za sedmero moři a sedmero souostrovími,
království Tonga.
Kamenný nápis u přístavu oznamuje poutníkům jméno vladařovo
i jeho manželky královny Salote.
Sličná děvo, řekni nám, Tupou IV ještě vládne této šťastné zemi?
Inu, více zvíte, když si u mne peníze vyměníte!
Tupou IV., blahé paměti, děd a král již zesnulý, na těchto mincich jest proslulý.
A tu, na bankovkách našich, jest zobrazen Tupou V. otec a král,
jenž v tomto roce zemřel nám.
Celá země černým a purpurovým suknem byla potažena, ti co jej nejvíce milovali,
stále ještě své domy smutkem halí.
Anebo, že snad nejsou tak bystří a s uklízením jen otálí?
Milý druhu, zdalipak je zde hospoda?
Jsme námořníci, mnoha měsíci plavby utrmácení.
A soudky na naší palubě již vyschly,
nic v nich není.
I kdepak dnes!
Dnes je neděle Páně. Dnes se náš lid oddává modlidbám a bohulibému zpěvu,
hospody jsou zavřeny.
Dí muž v suknici oděný.
Ale zkuste hledat tímto směrem, tam jak zaběh tento pes.
Ach ano, všude jen kostely a řádní zbožní poddaní
a děti v nedělní škole na vychování.
Dobří lidé, tohle je hospoda?
Inu kdepak, my jsme tady doma. Ale pojďte dál, i usedňete. Zajisté zdaleka připlouváte.
Ochutnejte naši ovocnou páleníci, smějí se vesele mužíci.
Dobrá, dobrá jest, ó díky.
I mohu-li se zeptat, dobří lidé moji, ten strom zde máte od vánoc?
Ach - tenhle? Inu ten, ten již deset let tu stojí.
I nedbejte a dejte si sklenici dvojí.
Musím ale říci, že dobří občané jsou i tihle hříšníci.
Žádní opilci. Ti na ostrově neobstojí.
Všechny děti zde řádně studují.
I o své zesnulé zde hezky pečují.
A zde králův palác napohled, a tam slavín královský opodál,
a že minulost země sahá tisíc let a mnohem dál by tu nikdo nepochyboval.
Než větry příhodné zas zavanou, my vydáme se na pouť tou šťastnou krajinou.
A že pobřeží pralesem a skalami sluje, cesta se objeví jen když voda ustupuje.
A když se moře vrací, ač s rancem nad hlavou, cesta se nám ztrácí.
To království je plné zázraků.
Kamení ďáblovo plove na vodě bez jakýchkoliv rozpaků!
Z kteréhopak ostrova lávy pěna pluje?
Celé roky nebo jen co tenhle vítr duje ?
Avšak cos nás v břiše tlačí, již druhý den nemáme čím uchlácholit hlad.
Pomůže rybářova žena, radou snad?
Vždyť rybář se s prázdnou sítí vláčí!
Ale ta ví jen o činském krámku... Ach ne, zlé konzervy na oběd?
To dobrý lid zdejší, ví jak se hlad konejší. Netřeba mu čínských běd.
Procitaje z jitra pod stromem ve stanu, tuším na tom stromě plod a záchranu.
Trvrdohlavé zrno ovšem,
odolává ohni i pokusúm všem.
Snídaně přeci jen královská nám přána jest.
Kokos z palmy chutná s kouskem rybky od dobráka,
jenž se tu na útesech fláká.
To království je plné zázraků.
Voda z moře prýští a bublá tu.
Nelehký život jest tu býti.
Loňský hurikán rozdrtil vlnami korály a rybářům pak živobytí.
Pět chlapů teď půl dne lopotí se pro jedinou rybu v síti.
Kouzelný pavouku, já se sehnu a zachovám tvou síť ač přes ní hodlám jíti.
Ty mi pak povíš kde najít síť všech sítí, neb internet v tomto království, to je ...
Pavouk mocný je, dovedl mne k princově chalupě.
Tupou VI, příští král, má internet ve vsi, toho bych se nenadál!
Internetí bába tady květy spřádá. Prý na večerní tancovačku.
Mne vůně ovanula tak, že usnul jsem a pad na znak.
A po spánku, jak omámen, vám posílám vše tak a tak!
Ještě přídavek, hádanka či co:
Zdalipak patříte mezi ty co na všem najdou něco?