Příznivý vítr stále nefouká, a tak si udělám ještě jeden výlet po ostrově.
Je nutné se pořádně najíst, pak nebude nic jiného než kokos vysoko převysoko..

A pak autobusem do poslední vesničky. Western union banka profituje z příbuzných z Novém Zealandě a v Austrálii, podporujících své rodiny na dálku. "Převoy peněz bez účtu!" Jinak jen krám s pár čínskýma polívkama a předraženýma konzervama které stejně nikdo nekupuje. Pašíci napovídají proč:)

V každé vsi je neuvěřitelná hustota kostelů. Víc jak 5 na tisícihlavou ves. Všechny prostorné, pro několik set věřících.

Večer číhám ve vysoké trávě na obří netopýry, "létající lišky", nazývané tak snad podle zabarvení. Sotva pár jich vylétne z palem, nikdy se mi ale nepodaří zahlédnout je zavěšené, natož nějakého vyfotit.

Pobřeží je neprůchodné, jsem podrápaný od vysoké trávy, musím přes ves.
A tam na mne čeká překvapení:

Stovky jich visí na stromech přímo nad hlavní silnicí.



Zpět na pobřeží, kam ani poslední auto nedojelo. Vzadu to hučí a stříká, z jakýchsi gejzírů.

Moje strava na neděli. Česká rybička vyzrála i na tento kokos.

A pak už se jen dívám a žasnu. Není mi jasné kdo je hlavní tvůrce, zda drobní červi ve vápenatých trubičkách, vilejši, pár korálů či nějaké kamenotvorné bakterie. Nejspíše všichni dohromady. Vystavěli hráze odolávající oceánskému příboji, jenž se rozbíjí do dvacetimetrové tříště a jenž tlakuje ony gejzíry.

Navíc, vlna se od kolmého útesu odráží a pokud se potká s příhodně nafázovanou další vlnou, voda vyšplouchne zvláštně zpomaleným způsobem. Ohromující podívaná. Nejsem schopen se odtrhnout.

Všude to hučí, třeská, duní, syčí, i píská. Některé díry dýchají jako podzemní drak.
Vzduch je neustále plný slaného aerosolu. Nic moc pro foťák, neustále jej čistím.
Dva dni nepotkám na ostrých skalách živáčka. Není tu cesta. Jen na jednom místě je betonová vyhlídka pro turisty.

V mělkém přírodním bazénu, na terase, jenž je až několik metrů nad mořskou hladinou, napájenou všemi těmi stříkanci, žijou rybky. Když nad ně připlavu, vykukují z děr ve dně. Vypadají jako barevná rybí polívka v hrnci.

Vody je dost, terasa tvoří místy slušnou řeku. Zpět do moře se vrací nesčetnými kaskádami, krajopády, víry vedoucími do tajemných dutin i pořádně velikými propadly.

Ach.