Z Petřina foťáku. Letěla přes bílou Sibiř, zírám na ty fotky jako na zjevení. Již rok a půl se potloukám v létě nebo přímo v tropech. Brrr, až se jednou budu muset vrátit na zimu domů...




A do práce: Hned z letiště se jedeme podívat na Princess road, kde je spousta autobazarů. Jeden starý Landrower jsme objevili, i za přijatelnou cenu. Snad až podezřele nízkou, po průzkumu internetových nabídek. No, nedá se v něm spát, je krátký, motor asi bude žrát strašně moc. Necháváme si jej v záloze..
SIM karta pro Petru, půl dne boje s Telstrou aby nám konečně vykopla tu zatracenou hlasovou schránku. (Platí se nejméně 3x: volající, vyzvedávající a pak volaný při zpětném volání, no a plus za případné roamingy...)
Atd. Zvykám si na civilizaci. Hmm..
Denně se s Petrou vracíme domů - na Kaitlyn - pozdě. Třeba ve tři ráno. Plánování, shánění nabídek aut na internetu, obtelefonovávání, schůzky, cestování veřejnou, obhlídky vozů, váhání, všechno je drahé, jsme znavení. Nejhorší je pomalý internet. Připadáte si jako retardovaní, úplně to z vás vytáhne energii. Naše oblíbené WiFi místo je v historickém obchodňáku Qeen Victoria, pokud se trefíme do správné doby než nás vytlačí uklízeči. Jednou tam internet běžel normálně (tj. nikoli rychle ale aspoň ne zoufale) a já měl pocit, že mám úplně nový mozek. Nádhera! Ale jen jednou :(

Internet přes telefon se hodí tak maximálně na kontrolu mailů. Nebo k ničemu.
Výrok, že v Austrálii je koupě auta snadná, neboť si to pohodlně zařídíte po internetu zní jako špatný vtip. Můj plán, že oproti USA, kde jsem to zmáknul za dva dny, to udělám mnohem pečlivěji, s technickou kontrolou před koupí a bez papírových chyb, do deseti dnů, se teď jeví přinejmenším hodně ambiciózní. Tlačím na pilu, veškerý rezervní čas spolkla již Kaitlyn. Beny přiletí prvního prosince, to už musí auto jezdit!
Skvělou pomocí je Simonova nabídka, že můžu i s přáteli ještě bydlet na Kaitlyn. Ubytování v hromadné hostelové noclehárně je totiž při velikém štěstí "jen" za 35$/osobu, jsme Simonovi opravdu vděčni. Arron je na tom stejně. Ceny v Sydney komentuje lakonicky: "Out of control". A tak společně mrzneme na nádvoří za knihovnou, kde se troška bídného internetu našla. I on se potřebuje zorientovat, napojit na přátele, než se vydá na další cestu. Vždyť do Austrálie připlul neplánovaně.
Nechceme a nemůžeme to protahovat do nekonečna. Simon potřebuje začít s pracema na Kaitlyn. Jeho cesta přes oceán má totiž cíl: Kaitlyn dobře zrestaurovat a do roka prodat. Pokud uspěje, jeho příští cesta do Austrálie třeba povede z USA kolem Brazilie a Jižní Afriky.

Připomínám si situaci v Panamě, jak nám se Simonem na Kaitlyn taky nic nešlo. Byli jsme jak přilepení v mucholapce, nic nefungovalo, všichni jen natahovali dlaně.
Než jsme vztyčili českou vlajku. Tu, co jsem ji ušil na Amazonce a druhý den po jejím vztyčení na Papuči jsme s Hrunem konečně našli opraváře se správným elektronickým zapalováním pro lodní motor. Tu, co po jejím vztyčení v Panamě se začaly věci na Kaitlyn zázračně hýbat kupředu. Jó vlajka, moc z ní nezbylo:

I na té Arronově bytelné americké se cesta Pacifikem pozná ;)
Vlajky slavnostně spouštíme. Ta moje zůstává v kapse pro štěstí.
Arron má dobrý tip. Ve kterémsi hostelu našel inzerát na backpakersý vůz, který putuje z ruky do ruky mezi cestovateli. Zkusíme to. Obejdeme s Petrou celou řadu hostelů a nacházíme na nástěnkách spoustu zajímavých vozů. Zlomilo se to! Cítím, že jsme se odlepili z mucholapky.

Náš největší auto-kandidát: TONDA.
Toyota Lancruiser z r. 1985, manuální převodovka, plynový a benzínový pohon. Po skupině švédských cestovatelů. Pojmenoval jsem jej ještě před koupí a s Amazonkou jej máme rádi už teď. Což mi ale zároveň trochu nahání strach. 500 000km, ale před 170 000km vyměněný motor. Tonda se nám zdá přeze vše úžasný.

Na snímku z první obhlídky a zkušební jízdy dochází k vyjednání slušné ceny. Přímo a střeše. Na benzín startuje trošku obtížně, jinak vypadá dobře. Hrozivá spotřeba kolem 16l/100km je kompenzována plynem. Dvojí nádrž, dvojí dojezd. Antonio, jestli jsi zatajil nějaký problém, budeš příšerně škytat, varuji majitele.
Stačí, že tu máme pořádný byrokratický problém. Tonda je totiž registrovaný v Západní Austrálii, nikoliv zde na východě. My s Petrou jsme však ledoborci a tohle zvládneme! Vytelefonujeme, vyinternetujeme, pomůže Simon pro papírovou poštu a Arronův bratranec s adresou v Petrhu. Realy HARDWORK!

Předprodejní inspekce.
550$ z internetové nabídky profi dílny je strašná cena. Hledáme, telefonujeme, a chlapík z dílny ve čtvrti Bondy nabízí za prohlídku 80$. Jsem ostražitý ale jdem do toho. Na benzín startuje neochotně, prověřte to prosím, upozorňuji mechanika. Prohlídka trvala několik hodin. Zatímco se lidi smaží na Bondy beach, my s smažíme v obavách. Amazonka mne upozorňuje, že mechanik je turek. Jasně! Proto byl tak sympatický. V jeho zájmu je prodej, neboť tehdy je pravděpodobné, že mu spadne do klína kšeft na opravy.

Výsledek inspekce je skličující i povzbudivý současně. Turek mne ubezpečuje, že motor je v supr stavu, samozřejmě s ohledem na kilometráž. Zato diferenciály a kulové čepy jsou vybouchané.
I s pneumatikama 3000$. Helej, ty gumy jsem viděl předem a o zbytek se šábnem.. Antonio volky nevolky slevuje další tisícovku. Tonda je náš!

Přilétá Beny!

Máme si o čem povídat.
Mezi byrokratickými pracemi kolem Antonia, Australské PG/HG asociace, pojistky aj., plánujeme konečně nejbližší lítací dny. A taky mezitím dojde i na turistické libůstky, třeba botanickou zahradu.

Čekáme na náhradní díly ze šroťáku, dny se vlečou, Turek nám několikrát odkládá termín.
Ale nakonec se dočkáme a Tonda vyráží. HURÁ!

Zbývá vyřídit poslední věc:
Červená bedna! Konečně máme auto a navštěvujeme maminku mého spolulítače z Chile, paní Middledorpovou, na severu Sydney. Pro maminku mám pěkný suvenýr z tichomoří a ona pro mne tu nejlepší zprávu: bedna leží tady, v suché garáži..
Tatínek se s náma jen rychle pozdraví, ač 70 let, běží se surfem pod paží do auta, že má dobré podmínky, jde na vlny.

A ještě si vezměte lahvinku vína, když je tu pro vás tak draho. ...Thank youuuuu! A už uháníme na jih, na první - cliffové lítání. Ještě dnes se snad dostaneme do vzduchuuuuuu!