Muj zub co tak divně křupnul se ukázal být problémem. Takže se nedá nic dělat, v Cambeře posháníme nejenom nějaké zastupitelské úřady podle plánu, ale i nějakého zubaře. Amazonka akčně vygooglila nějaké ordinace, další na mapě v mobilu. Vybíráme tu co je v univerzitní čtvrti, třeba nebudee nejdražší.
Rentgen, diagnóza a ortel: Nebude to složité, dvě tři návštěvy, menší operace dásně, nutně korunka, ani to nebude moc stát, to se vleze do 2500$, usmívá se sympatická vitnamská či snad indonézská primářka, jež si mne osobně vzala na starost.
Asistenční služba mé pojišťovny je nanic, neboť neumí pomoci v nalezení finančně únosného řešení. Akorát umí zdůraznit, že u zubů se plní do 10 000 Kč a to nikoliv na jeden pžípad ale na celou dobu pojištění. Hmm, co nadělám, domlouvám první návštěvu na pozítří, teď jedeme lítat..

Kopec nalezený podle webových informací se jmenuje Pig Hill. Takže jedeem na prasečí kopec, 30km za Camberou. Bude to jen takové rozlítání, neboť strop daný prostorem Camberského letiště není moc vysoko a porušovat jej rozhodně nechceme.
Vjíčdíme do překrásné krajiny. Nečekal jsem že teď na začátku léta bude takhle daleko na jihu a ještě v horách tráva vyschlá jako u nás v mimořádně suchém srpnu.

Přístupová cesta končí branou na něčí pastviny. První zkušenosti s farmáři. Jó jo, to je sousedovic, ano padáčkáři tam jezdí, jenom dejte pozor na zavření brány a chovejte se tam slušně.

Na kopci s nám moc líbí. Druhý den však váháme se startem, je to moc větrné. Nakonec startuje jenom Beny, na Amazončina Pluťáka je to moc a já svezu auto, terén je opravdu pro 4x4. Takže začínápředstavení Michala Davida!

Ve vzduchu to je ještě divočejší než to vypadalo, ale Beny to zvládí vpohodě.

Benyho tracklog na XContestu.

První klokani, pohoda. Zastavujeme se večer ještě pro vodu ve vsi a pak pofičíme na vyhlédnuté tábořiště tak abych byl ráno včas u zubařky.
Rána, PRÁSK!! Z motoru šlehají plameny. Přesněji řečeno z urvané přívodní trubice vzduchu do karburátoru. Voda je po ruce, zahasíme to rychle.

No to je hodně brzký konec expedice, říkám si. Na další auto se už nezmůžu.
Amazonka má bráchu, který dlouhéroky pracoval u Toyoty. Signál je, Skype, přítel na telefonu. Po delší době zkoumání zní rada: Sešroubujte tu hadici a zkuzte nastartovat. Uff! Auto jede! Jen pro jistotu nikoliv na plyn.
Nový plán na zítřek: 1,zubař, 2,servis LPG.

První bod proběhl nadmíru dobře. Jakmile se zubařka prodolovala dovnitř, usoudila - snad i pod vlivem mé situace - že to přeci jen bez operace a korunky půjde a tak se celý zákrok smrsknul na jediný den a cca třetinovou částku.

To je docela úleva, je rozdíl přijít o pár tisíc nebo pár desítek tisíc.. Jen už celý rok nesmím mít další trable se zuby!

Ale s Tondou to tak snadné nebylo. V Austrálii totiž jsou na Vánoce prázdniny a všechno je zavřeno ještě první týden v lednu. A tak jsou všechny servisy úplně zapráskané, lidi si nechávají opravit všechno, aby nezůstali o Vánocích na holičkách. A o tom že to bude pořádně drahé nás nenechává nikdo na pochybách.
Přitom se nám nad hlavama prohánějí tak nádherné kumuly, že by z toho jeden zcepenatěl.
Nakonec seženeme jeden, objenává nás ale až za týden, těsně před Vánoci. Což znamená, že jestli bude zádrhrel, třeba s náhradními díly, jsme úplně nahraní. No co, uděláme si zatím týdenní okruh po okolní krajině, tady to zas není tak špatný. Poodjedeme do vnitrozemí z dosahu letištních prostorů.
Kam?
Hele, tamhle za horama je na mapě pěkná přehrada, tam se bude dobře tábořit, tak tam...