Krásný lítací kopec. Tady to bude dobré, vycítíme hned.

Peter nás vybavuje telefonním číslem na farmáře, který na naši prosbu o vstup reaguje neobyčejně vstřícně. Větrný den využíváme k vyhledání cesty kudy nahoru, ale moc to nejde. Za pomoci mistra Googla a Tondových 4x4 se nakonec nazítří nahoru vydrápeme.




Ve vzduchu se objevil nečekaný problém. Orli, vítaní pomocníci v ne příliš příjemné termice moc nepomáhali.

Jak bych to řek, nejenže nepomáhali, oni přímo útočili.
"No dobře, dobře kamarádi, tak si křičte ale točte, už tak je to tu obtížné!"
Ne, dva na mne nalítávali střemhlavým letem tak, že jsem to ještě nezažil.
Lítal jsem s kamarádskými supy ve Španělsku i v Brazílii, vylekal jsem se obrovského orla ve francouzském Annecy, útočili na mne mořští orli v Pasohlávkách, v Jižní africe na mne nalítával orel bojovný v elegantních puntíkovaných kalhotkách, saharský černý orel na mne útočil z veliké výšky. Ale tohle! Australští orlí, přitom nijak velicí, jsou fakt schopni jít drápama proti skytexu naostro! A nepomáhá nic, ani křik, ani spirálka ani dobrý stoupák. Nic.
(Na filmu se jako na sviňu chovají spořádaně. Jakmile ale vypnu foťák, začne boj.)

Takže jsem se nakonec nechal vystrkat z rozbitého stoupáku a další jsem už nenašel.

Beny má stejné obtíže a hlásí fyzický kontakt při útoku. Peter nás večer překvapuje, že teď není nejhorší doba, v době hnízdění prý jsou ještě agresivnější. Hmm. Rogalisti si ssebou brávají tlakovou houkačku, takovou co používají hokejoví fanoušci. Jdeme ji shánět.

Další den Tonda opět šplhá do prudkého kopce, testujeme díky tomu jeho 4x4 schopnosti. Jsou velmi dobré! V nejhorším místě, kdy jsme měli pocit že už jsme jako moucha na kolmé stěně, motor vysadil. Připravujíc se na servis a možné čištění nádrže, ponechal jsem jen málo benzínu, a tak ve strmém kopci se vyústění palivové nádrže dostalo nad hladinu. Teď tu visíme, vše drží na Amazončině noze tlačící vší silou na brzdový pedál. Ruční brzda by toto neudržela. Pod náma je slušná propast. Beny Amazonku opatrně podleze a vystřídá v nervy drásajícím boji. Po centimetrech se spouštíme dolů. Uff, dopadlo to dobře. Zbytek kopce dáme pěšky. Nic moc pro Benyho, jenž se stále ještě nevylízal z nachlazení.

Svezu ještě auto dolů, Amazonka jej pak yzvedne. Nádherná krajina kolem. Do toho přilétí Peter s letadlem. Výjevy jak z filmu Vzpomínky na Afriku. Zaletěl se na nás podívat. Jen tak pro radost. Nízké průlety mezi stromy. Zastavujeme, vyskakujeme na střechu, máváme.

Ač to vypadá docela dobře, dnes se neuchytáváme.


Poohlížíme se po nejrůznějších vrakovištích. Zrcátka sice nenacházíme ale jiné poklady..


Na další den dáváme dohromady velkolepý plán.
Tonda má v poledne termín v servisu, Beny zase u doktora, neb mandle má už slušně zanícené. Přitom má být opět letovo, navíc vítr už by měl polevit, příležitost pro Amazonku. Takže plán: Vyjedeme na kopec, Petra si ráno zalítá, já sjedu dolů, naberu ji na přistání a hned odvezu Tondu do města do servisu. Pak se vrátím stopem pod kopec, vyběhnu nahoru a zaletím si odpoledne do města pro auto nebo aspoň probrat novinky z oprav. Beny si zase zaletí k doktorovi. Vždyt padák je přece taky dopravní prostředek. Stop tu včera fungoval dobře, to musí vyjít!

Ráno je opět krásně, vše šlape jak na drátkách, Amazonka letí!

V servisu se to trošku zadrhlo. Předvánoční tlačenici znásobil porouchaný autobus plný lidí. (Povšimněte si nebývalé spací konstrukce autobusu.) Chci vše probrat s opravářem a tak musím počkat.

Stop ale fungoval skvěle, jedu s bagrem na návěsu, Beny na vysílačce nás sleduje z kopce. Řidič málem pukl smíchy když mu vyprávím storku z města, kterak jme při parkování nacouvali do malého auta. Koule se dotkla plastového dílu aniž by udělala jakýkoliv šrám. Přiběhl obrovský chlap a řval, mávaje jakousi průkazkou: "Víte kdo já jsem? Jsem šéf místních policajtů!!". Musím podotknout že tato směšná postava byla jedinou výjimkou, lidi jsou tu opravdu milí a vstřícní.

Dobrý, už zbývá jen to nejmenší, zaletět cca 15km do města. Termika funguje, Beny startuje už během mého výstupu na kopec. Na startu brzy vycítím ten správný okamžik, skočím do toho, - a
- a vyhniju jak zákon káže.

Krajina jak vystřižená z australského honáckého seriálu. Jsme opravdu tu! V úmorném horku jsem se doplazil na signál a tak Amazonka zachránila Tondu z opravny, a nás z terénu. Objednaný díl nedorazil. "To víte, Vánoce...".

A Beny? Neodolal a v návalu optimismu se ještě zaletěl podívat nad přehradu. Dostal se do pastičky odkud už nešlo odletět. I on ale našel spojení aby se mohl přeobjednat na zítra.


Nazítří už je neletovo, přeháňka nás ráno vyžene od klokaní přehrady, a tak zvládáme doktora i servis.
Tonda jede mnohem, mnohem lépe. Opravář ale nastavil pouze předstih, na karburátor prý si mám ještě někoho sehnat. Teď, na Vánoce?? Bez šance. A protože jsem kromě optimisty taky skeptik, neodvažuju se do karburátoru pustit svépomocí. Budeme to muset do cca 8.1. nějak vydržet.

Znáte karburátorové věty? Jsou dvě:
1. Jakýkoliv zásah do karburátoru vede ke snížení výkonu motoru a ke zvýšení jeho spotřeby.
2. Jakákoliv snaha navrátit karburátor do původního stavu vede k dalšímu snížení výkonu motoru a k dalšímu zvýšení jeho spotřeby.

Benyho tracklogy na XContestu: (Já jsem nějak na své traclogy zapoměl;)
- 55km FAI
- druhý den slet
- třetí den namísto k doktorovi, na přehradu