Na hranicích s Thajskem jsme překvapeni pohodou a volností. Kdybychom se nestarali, projeli bychom bez povšimnutí. Jedeme po východním pobřeží, není to hlavní trasa, snad proto?
Tak alespoň vstupní razítko do pasu si vyžádáme.
A auto? O to se nikdo nezajímá, Thajsko není carnetovou zemí, tak jedem.

Prvních pár desítek kilometrů v Thajsku si nejsme jisti tím, do jaké země jsme se to dostali. Na každé křižovatce kulometné hnízdo obestavěné barikádou z pytů písku, zpomalovací zátarasy, hřebové zastavovací pásy. Jaksi se neodvažujeme fotit.
Je to jediná muslimská oblast v Thajsku a asi to tu není úplně v pohodě.


Dálnice přes vysoký prales mne nadchla. Trošku i zapršelo.


Konečně nacházíme opravnu, kde mají i náhradní listy pro naše prasklé zadní péro. Z Nisana. Ale sedí. Kdoví kolik kilometrů bychom ještě ujeli. Ulehčilo se nám, brzy by nám popraskaly všechny listy a auto by bylo na šrot.

Dojmy z opravy: profesionalita, všude čisto, oprava na počkání, slušná cena, paráda!

A taky konečně nacházíme vhodnou obuv pro Tondu. Původní pneumatiky ze Sydney už skoro nemají dezén. A ty co jsme kupovali po defektech v pouštích jsou každá jiná.

Krásné, viďte? S tímhle se už prostě MUSÍME z Jihovýchodní Ásie nějak dostat. Tohle tu nenecháme!

Na trhu.

Největší pochoutka kterou jsem v celé jihovýchodní Ásii ochutnal: Masožravé láčkovky plněné rýží. Mňam! Lahodná sladká chuť pochází nejspíše jen z láček, neboť byla cítit hlavně na povrchu nádivky. Doporučuji!
Ochutnali jsme i mnoho dalších lahůdek. Třeba vepřové koleno! A polívky, ty jsou skvělé kdekoliv na pouličních stáncích. Když já su tak polívkový typ..

Posedlost ptačími klecemi, jsou v Thajsku všude.
Zaslechl jsem jakousi povídačku, že se tu hodně prodávají ptáčci jako odpustky. Koupíš ptáčka a pustíš jej na svobodu. A je to. Asi dobrý byznys.

Vaškův výlet.
Vašek, to je přezdívka amazončina GPS navigátoru v mobilu.
Zkusili jsme to s ním. Chceme se dostat do kopců, tam snadněji přespíme a snad unikneme tomu dusnému vedru. Nespěcháme a zadáváme nejkratší cestu.
Vašek to ale vzal doslovně a nedbal Tondových rozměrů..

Balancovat na dvou kolech neumíme. I když Tonda tvrdil, že by to zvládl, ale ukecali jsme ho že ne, to zábradlí by mu poškrábalo dveře.

Tohle je Thajsko! Všude chrámy, chrámky, chrámové komplexy.

Zlatý Buddha v lese. My evropané jej známe jen v té rozesmáté břichaté podobě.

Kdo je ale ta spící slečna vyvedená krásně ve zlatě pod skalním převisem obývaných divokými včelami?
Taky Buddha!
A ten tlustý se v Thajsku snad vůbec nevyskytuje.

Hezké venkovské obydlí.


A zase chrámy. Fantastické. A úplně nové. Financováním chrámu si v této zemi zajisté vylepšíte svoji karmu.



Přejíždíme na západní stranu úzké šíje na jihu Thajska.


V nábřežní hospůdce si dáváme pivo. Než jej vypijem, moře odlivem ustoupilo souši. Hádejte jak se jmenuje zdejší městečko?


Jmenuje se Krabi.

Je tu velmi zajímavá krajina plná vápencových skalních homolí.




Sloni v Thajsku už moc běžní nejsou. Thajsko je dnes bohatá země plná aut.


Tenhle chrámový komplex nás dostal.

Mi se hodně líbí tandemový pilot na třetím snímku.


A byl bych rád kdyby mi někdo vyjasnil více postavu, jež zde je vysochána v hodně nadživostní velikosti. Jde o místní historickou postavu, nikde než v Thajsku není zobrazován. Jméno bylo pro nás nezapamatovatelné. Nemáte někdo zajímavý odkaz? Viděli jsme jej na mnoha místech v podobě kovovách, ale i voskových sošek, provedených i s jednotlivými chloupky na hlavě tak dokonale, že jsme měli pocit živého muže, jež se nehýbe jen díky hluboké meditaci. Vlastně jsme měli silný dojem, že se trošku i hýbe.