Průzkumná cesta na Vietnamské hranice. Neslibujeme si moc od tohoto výletu, ale kdo nehledá, řešení ani nemůže najít.
Jsme ale mile překvapeni. V prvé řadě tím, že se jedná o velmi zajímavé území.
Krasová krajina proděravěla všudypřítomnou vodou. Jeskyně jsou tušit i vidět všude.


Podobá se to tu Vietnamu. A taky tu nacházíme transpatenty s laosko-vietnamskou družební ténatikou.


Tady probíhala Americká válka. V jeskyních byly schovány celé vesnice.


A jsme na hranici. Zaparkujeme Tondu a ukecáváme Laoské úředníky, aby nás pustili informovat se na Vietnamskou stranu. Je to asi 1/2km daleko. Tak jdeme! Naprosto odlišná atmosféra ve srovnání s přísnou laosko-čínským přechodem. Už tento první bod programu překonal naše očekávání.

Na pravém snímku již jsme s Carnetem a dalšími Tondovými papíry v náručí na Vietnamské straně.
Tady je veliká potíž s domluvou. Anglicky tu neumí nikdo ani slovo. A moje doufání, že spojenectví se Sovětským svazem z časů Americké války způsobí ve Vietnamu mnoho rusky mluvících lidí bylo naprosto mylné. Celníci jsou k nám velice vstřícní a za pomocí různých gest a malůvek a později jedné dívky umící alespoň pár anglických slov, se od nich dozvídáme nečekaně optimistické zprávy. Získat povolení k vjezdu vlastním vozidlem do Vietnamu získat LZE!

Nový akční plán tedy zni:
- Zajet do Vientianu (hlavního města Laosu, 600km daleko) pro vietnamské vízum,
- vrátit se tady na hranici, ukončit Laoské vízum a přejet na vietnamskou stranu,
- zaparkovat Tondu tady u budovy vietnamské celnice,
- vstoupit na nové vízum pěšky do Vietnamu,
- autobusem docestovat do krajského města, je na pobřeží něco přes 100km daleko,
- tam na krajském oddělění policie vyřídíme povolení ke vjezdu a papírovou přenosnou značku,
- a bez toho že bychom museli opustit Vietnam a tudíž přišli o jednorázové vízum, vyzvedneme Tondu na hranici.

Pokud se tento - pravděpodobně nadlidský - úkol nepodaří splnit, nebudeme v byrokratické pasti, neboť:
- vyřídíme na místě nová Laoská víza - to naštěstí Laos umožňuje
- orazíme další stránku v Carnetu pro Laos
- a budeme pokračovat v anabázi jako doposud.

Ale pokud se zázrak konat bude:
- dojedeme do přístavu Hai Phong, pod Hanojem
- a tam se pokusíme Tondu odeslat do Ruska.
- začneme u společnosti, jejíž nabídku máme již od května.

A pak už budeme cestovat lehce, jako normální turisté po Vietnamu a pak do Ruska. Třeba vlakem přes Čínu. Získat v Hanoi čínské vízum s itinerářem a jízdenkou v ruce by snad neměl být zas takový problém. Ale to už moc předbíháme..

Jedeme tedy vesele zpátky do Xsiam Huanu.
Tady je čas sázení rýže.