Saigon - anóbrž Ho-Či-Minovo město.
Nás překvapilo. Vždyť tady to vypadá jako v Paříži!

Teda kdyby se v Paříži jezdilo statisíci mopedy.
Ale i ty mopedy jsou o poznání na vyšší technické úrovni než v Laose a Kambodži.


A kdyby se v Paříži dalo tak báječně stravovat na ulici..

A získat tak levňoučký nocleh nad střechami..


Zaujaly nás tyto dva úřady.

Ten první je jasný, ale kdo sídlí v tom druhém, to bychom si dali rádi vysvětlit.

Přístav na Mekongu.


Je čtvrtek, dnes už nic nestihneme, zítra si nesmíme nechat uniknout naši, možná už poslední naději, obchodníka - jehož jméno je "Tai". Když jsme včera procházeli pod "vyplazeným domem", nečekali jsme, že jej druhý den najdeme v kanceláři dole pod oním vyplazeným jazykem.

Pan Tai se na nás usmíval. A co víc, vyslechl pozorně náš ďábelský plán. To tu ještě nebylo. Už jsme v miliónté kanceláři, ale tohle je jiná. A co ještě víc, vytáhl notes, na jehož stránkách jsem zahlédl podivná schémata a začal zakreslovat schéma naší transakce. Obdélníky, šipky, fairwally - úplně jako když provádím analýzu softwarových procesů. No, jako když jsem je kdysi prováděl. Kdysi, snad někdy v minulém životě.. Oh. Rychle se vracím myšlenkama k panu Tai a k jeho obtížně, ale srozumitelné angličtině. Ta slabina je v nakládce Tondy na hranicích s Kambodžou, vysvětluje. Uděláme to jinak, naložíme jej v Kambodži. V Sihanoukville. Snažíme se potlačit projevy radosti. Víme, že zdaleka není vyhráno. A nesmíme zvyšovat cenu. Jsme v Ásii a tady není absolutně žádná morální mez pro její výši. Pan Tai nám slibuje, že se nám ozve emailem do několika málo dnů. Nakonec nám vysvětluje: Víte, já jsem obchodoval několik let s Českem, s Brnem a mám s váma dobré zkušenosti.

Plni naděje a radosti si domlouváme schůzku na příští středu a pro jistotu dodávám, že potom hned musíme odcestovat z Vietnamu, že se schůzka nedá odkládat. I když to není tak úplně pravda. Jenomže i kdyby to vyšlo, než se všechno vyřídí, začne nás na cestě ohrožovat ruská zima! Zvláštní pocit. Moc nám to nejde, představit si v tom dusném vedru jak někde mrzneme na Sibiři..

Sláva!!! Teď máme několik dní, kdy nemusíme nic řešit.
Hurá do delty Mekongu!