Poslední štace.
Dáme si posledních pár pohodových dní někde na plážích se snadnou dostupností manilského letiště.

Nacházíme si krásnou bambusovou klícku na střeše jednoho plážového penziónu v městečku Puerto Galera.


Od Benyho dostáváme vzkaz "Pozor na příchod tajfunu až 3. kategorie jménem Utar do 24-36 hodin...".
No nazdar, právě přes Manilu, odkud máme za dva dny odletět. No, snad to vyjde snad těsne "po".
A zrovna v tuto dobu kolem popluje Tonda na své lodi do Korei, do Busanu..

Hledím neustále na nebe. Jsou tam sice nějaké stratokumuly a hory našeho ostrova se halí do orografické oblačnosti, ale nevidím v tom nic extra dramatického. Ani na severním obzoru nepozoruji nic mimořádného. Malé kongesty ukazují jen běžnou tropická instabilitu.

Tajfunový den, oko se žene jen zhruba 100km severně od nás. Mlátí to sice s palmama, ale žeby až o zem, to ne.

Takže naše bambusová krabička zůstává sedět na střeše i s náma. Žádné hrozivé zprávy nepřicházejí a od místních jsme od tajfunu nezaslechli ani zmínku. Všichni jsou v pohodě, koupačka v moři :)