Konečně vyrážíme!

První nocleh v terénu. Jaký to rozdíl od těch tropických.
...A těch komárů.


Babí léto.
Mužik popíjející ve Vladivostoku pivo na zastávce vzpomínal nejen na krásnou sovětskou minulost, ale i chmurnou budoucnost: Ech, babie lieto, toľko dvě nedelji.. Priletjat bielyje muchi!
Jaké bílé mouchy, divím se blbě.
Nu, sněg budet lietať!

Spěcháme, třeba těm bílým mouchám ještě na chvíli unikneme.
Dálnice se střídá se staveništi.

Severní vítr, rozbité kumulky. Je to hodně instabilní, míjíme též několik pořádných přeháněk.
Vítr ale během dne zpomaluje, kumulky vylepšují. Vítr se asi do zítra otočí. A než se vzduch stabilizuje a možná i rozprší teplým vlhkým vzduchem od moře, má na to tak 500km, zítra by z toho pro mne mohl být letový den. V této oblasti tajga ustupuje bažinám a polím, je kde přistávat. Tuhle jedinečnou situaci nesmím propást.

Jenomže, zatímco jsme se věnovali autu, jež potřebovalo odplísnit, opravit netěsnící převodovku, zkontrolovat brzdy atd. atd., na padáky a odviják nezbyl čas. A ani nebylo kde se na ně podívat.
Konečně projíždíme pod přeháňkovou oblastí a zastavujeme na strništi v ostrém odpoledním slunci.
Konečně můžu provětrat padák. To je dost, žes mne po půl roce vytáhl, vnímám neslyšitelný ale důrazně vyčítavý hlas svého miláčka.
Sláva, přežil ve dvojitém igelitovém pytli dobře. Sedačka je na tom hůře, i když byla zabalena také pečlivě. Cítím vlhkost. Ale plíseň se jí nechytla, ochránila jí lehká slanost od svahování na západním australském pobřeží. Úleva.
A co záložka? Nedá se nic dělat, musí ven! Nebudu riskovat že není ok. A pokud chci zítra do vzduchu, musíme ji ráno ještě někde zabalit. Ale kde? Všude tu je mokro, bažinato, cesty prašné, nebo bahnité, až na frekfentovanou dálnici. To budeme řešit zítra, tak hodit!

Výborně, záložka je v pořádku a hezky provětraná.

Už potřetí na cestě kolem světa skládám Mišpulína.

Druhý den nalezneme hezkou vesničku, a v ní překvapivě velkou školu. Tělocvikář se vůbec nediví naší prosbě a záložku přebalujeme luxusně v tělocvičně.

A rychle do polí, už je odpoledne. Příprava na první lítání vždy zabere spoustu času.
Jenže v polích jsou půlmetrové rýchy po traktorech. Kombajn to zvládá pouze s pásy. Traktory s megapneumatikami. Jinak se utopíš. Že jsou v nedalekém Chabarovsku veliké povodně, stoletá voda, jsme věděli. Ale že tady pršelo den co den dva měsíce, celé léto, to zjišťujeme až teď.

Po několika pokusech to vzdáváme. Jedeme dál a rozhlížíme se po jakékoliv šanci. V jednom městě zahlédneme místní letiště. Jdu se zeptat na nějakou plochu pro přáškaře či něco podobného. Mám trochu obavy, budou se určitě vyptávat.. Obavy byly liché. Vřelé uvítání, ...jasně, naši Českoslovenští přátelé, jeďte na Lastočku, bývalé vojenské letiště asi 60km severně, tady jsou koordináty. A stavte se tamhle napravo, Lenočka ti vytiskne předpověď počasí.
To je super! Je dráha dost dlouhá?
Neboj, tam startovaly Migy, to ti bude určitě stačit. A kde máš to letadlo?
V batohu v autě...