Blagověščensk nás původně přitáhnul jako poslední město mající LPG stanici.

Jednak se vyplatí si zajet pro něj pár kilometrů navíc, ale hlavně, chceme si vézt zásobu plynu do Mongolska, nebudeme muset mít tolik kanystrů benzínu pro pustá území. A taky, při poruše na benzínovém systému, je v záloze plynový.
Jako vždy, hledání stanice je těžký úkol, ani taxikáři neví že tu nějaká je. Jízda na LPG je v této části země v plenkách. My to ale víme a nakonec nalézáme.

Zajížďky vůbec nelitujeme. Město je zajímavé nejen samo sebou ale i sousedy.

A taky zde konečně dořešíme spoustu technických záležitostí kolem auta. Našli jsme chlapíka který dělá zástavby LPG a k veliké radosti dolaďujeme zlobící volnoběh na plyn, čistíme i filtr. Na benzín startujeme paradoxně dlouhodobě hůře a plyn je teď náš ranní start. Až budou mrazy, nemusela by baterie dlouhý start zvládat. Plyn je tedy důležitý. Zrovna dnes jsme poprvé vstávali do pěkné zimy, ještě sice nebyla jinovatka, ale pod 5 st. to bylo. Brrr, po dvou letech strávených většinou v tropech. No, musíme být připraveni na skutečnou zimu. Na výměnu motorového oleje i chladící kapaliny si nacházíme pěkný servis.

Z prvního patra servisu je vidět přes Amur do sousedního čínského města. Staví se tam jak o závod.

Ruská a čínská nábřeží jsou snadno odlišitelné na první pohled.
Servisák vykládá jak se tam číňani mají dobře, jak je tam všecko. Rusové tam jezdí přívozem, kdy se jim zachce, nepotřebují vízum.

Z číny nám právě poslali pořádnou přeháňku. Můžeme si postavit kroupuláka.


Velká voda, to hýbe celým krajem. Cedule popisuje kde postižení nalenou úřad jenž jim pomůže.

Cestou, při nákupu brambor od místňačky zapřádáme hovor. Brambory se nabízí jen po kýblech, ne po pytlech jako dřív. Proč jsou brambory tak drahé?
To víte, celé léto pršelo a bramory pohnily.
Takže stojí dvakrát víc nez loni?
Loni i předloni byly taky drahé, bylo sucho, musely se na poli zalívat. Ale před třemi léty stály pětkrát méně.
Číňaní v Blagověščensku nabízejí jejich brambory. Jsou hlaďoučné a velké. Nám ale nechutnají. Jako česnek. A navíc jim nevěříme. Číňani je nahoňují kdoví jakými chemikáliemi. Nikdo čínské brambory nekupuje, i když je teď brambor nedostatek.
Dozvídáme se i jak je to s vesnicema kde zatopilo spoustu domů. Podzemní voda je stále vysoko a ze sklepů jsou teď bazény. Lidi čekají až voda opdadne, aby teprve mohli začít čerpat. Teď je sice zrovna pěkné babí léto, ale čerpat a sušit nemohou, voda z okolní země by se natlačila zpět, nebo dokonce hnula se základy. Finanční výpomoc z vlády je mizivá. Alespoň tu postiženým rozvážejí na příděl pytle bramborami za nízkou cenu. Vozí je až z Běloruska.

Ještě dokoupit jeden či dva kanystry, trochu zásob a vyrazíme na další cestu. V místním baumaxu nemůžeme najít ten správný regál. V tom mi na rameno klepe jakýsi děda, jak to, že se nedám řádně ostříhat, že to je děsné s jakými vlasy tu chodím. Jo, to máte pravdu, až dojedu domů, něco s tím udělám.
Kam domů? A co tu vlastně shániš?
Nějaké kanystry kvůli pouštím v Mongolsku.
Aga! A já mám v garáži dva úplně zbytečné. Dám ti je.

A tak jedem s dědou na druhý konec města. Máme teď dva parádní záložní kanystry a děda drobné na vodku. A ještě dlouho rozprávíme. Jeho dcera nás při nákupu dohání a dává Amazonce čokoládu. Prostě se jí líbí co děláme.

Tenhle ruský styl konverzace mi sedí.
Vzpomínám si třeba na "rozhovor" na jedné autobusové zastávce, ještě ve Vladivostoku.
Co to tu máte za značení? Tady chybí cedule na tu a tu čtvrť! Nevíte kam mám zabočit? Huláká z okýnka chlápek na skupinku čekajících dam.
Štó tý! Oboří se na něj jedna z nich. Ty jsi snad slepoj! Zaboč tamhle doprava. Končí rozpravu s usměvem.
Opětovaným. Všichni jsou v pohodě.

Nocleh na vršku za Blagověščenskem.

S oblíbeným Usurijským balzamem.
Máme výhled na nedávno zatopenou nivu.

Od rána to vypadá na letový den. To je parádní šance, neboť tady je spousta polí a vítr má jižní složku, tedy žádoucím směrem. Dále po cestě už bude asi samá tajga a šance najít startoviště i přistání budo malé. Jen si nejsem jist, zda ty nárazy nejsou moc silné.
Nakonec to sílí tak, že by to bylo na zabití.
No nic. Ale den je to nádherný.

¨

Pomníčky a pomníky.


Řeka Zeja má stále vysoký stav. Příležitost pro naše úplně nové speciální botky.



Cestování jako je dnes, to je prostě lahoda.