Překrásný den babího léta. Na lítání moc fouká, tak jen cestujeme a kocháme se.

Město Svobodnyj.



Kousek za městem Šimanovskyj si nacházíme nocleh u jezera. Po dlouhé době vytahuji "opera Sydney" - past na ryby. Co jim nastražit? Co dům dal: těstíčko z australské mouky, se salámem a trochou másla... A hodím past bezstarostně do vody. Ráno si pro ni zaplavu.

Jenže ráno - ouha - první mrazík!

Zachránili mne rybáři, pomohli mi vylovit operu.

Úlovek je skvělý. Ta štička nahoře se jmenuje ratan, ostatní jsou galejani.

Uvařili jsme z nich skvělou uchu. Saša poradil jak na to.
Saša je strojvůdce v důchodu a vypráví. Na trati transibiřské magistrály se střídají posádky, takže každý jezdí jen svůj úsek. který zná jak své boty. Tohle jezero vzniklo za Chuščova, asfalt na federálce za Putina. Život tu není lehký. Jako by nestačily letošní shnilá úroda a povodně. Před třemi dny v nedaleké obci uragán zničil celou řadu domků. Vše prý trvalo jen minutu.
Dozvídám se o opuštěném letišti za Šimanovským. To je ono! Je dopoledne a zatím pofukuje jen rozumně, snad by se dalo letět... Je slabý, ale moc krásný bezoblačný den. Vyzvídám,jestli je severně od města tajga zapojená anebo jsou tam palouky. Odpověď nejasná. Vyčkáváme.
Čas využíváme k dokončení protikomářímu oblečku na Tondu. Dnes komáři nekoušou, ale jakmile se oteplí, zase vylezou. Mrchy.
Zatímco šijeme, po zbytcích z vydatné snídaně tu šmejdí burunduk.

Sex on the beach.

Porovníváme své náčiní. Tahle past je upletene z hliníkových drátů. Nápadně se podobá pastím z Amazonie, jež jsme vídali upevněné na podrostu. A taky pastím na krevetky z indonésie.


Vítr zesílil, takže z lítání nic není. Zato protikomáří pevnost je dokonalá.


Ráno mrzne, mráz za nehty zalézá. Ale musím ven, je tu kouzelně.


Dnešní úlovek tvoří větší rybky. Ty malé jsem pustil zpět, hádejte co jsem si přál?

Než se ryby usmažily (mňam!), zatáhlo se. Tož, tady už nic, jedeme směr Mongolsko.