Jsme na pólu naší cesty. Tomu se přizpůsobuje i počasí. Je studené.

Prožíváme nádherné žluté dny. Je to poezie barev.


Propadající se dálnice

mne přivádí k poukusu se podívat na vlastní oči jak hluboko je zmrzlá země.

Nedokopal jsem se :)

Transibiřská magistrála a nová dálnice Amur - to je jenom úzký proužek civilizace. Vesnice Amazar.



Jenom se díváme..

Nocleh u řeky Čornoj, ryby k snídani.



Po 1800km z Chabarovska se tajga náhle otevírá. Mozajka lesa a stepi. Ach, to by se lítalo, startovaček i přistávaček habaděj. Počasí to ale nedovoluje, jen silný západní vítr, zima, občas mrholí.

Step. Mšstečko Černyševskij. Je na čase opustit dálnici a pustit se po drsných ruských cestách na jih.


P.S. Od minula ještě dlužím odpověď na otázku, jak dopadla napínavá noc v medvědově lese.
Vítězstvím!
Zabral uzený sýr. Myš mistrně vylízala jednu pastičku ale druhá ji dostala.

A medvěd?
Nebojte, tomu se nic nestalo.