Nocleh si dnes hledáme přímo u řeky Syrdarji. Není ale vůbec jednoduché se tam dostat. Jednak je nutno najít místo na dálnici kde není svodidlo a zároveň najít podjezd nebo dostatečně velký propust pod elektrifikovanou tratí. Potom několik kilometrů bloudění v závějích řídkého prachu. Místy jej bylo až 30cm. V ostrém zapadajícím slunci, svítícím přesně proti směru jízdy to bylo náročné. Nakonec se za pomocí satelitních snímků prokousáváme křovisky až ke slepému ramenu, kde se utáboříme. Večer se ještě pěšky prodíráme trním poslední kilometr až k samotné řece. Je mohutná a tiše šumí.

Naproti, přes rameno je rybářský domek, je obydlen, celou noc tam vrčí elektrický agregát. A pes hlásí naši přítomnost. Doufáme, že domácí nás budou považovat za normální rybáře a nebudou se zbytečně strachovat.
Je tu signál a tak Amazonka v noci čte na mobilu novinky z nedalekého Bajkonuru. Jsou zajímavé. Včera jsme propásli start rakety s evropskou družicí, na níž je i český aparát pro měření magnetického pole Země. To je moc škoda, neboť rakety musí po startu zahnout na východ, ve směru zemské rotace a odsud bychom ji mohli dobře pozorovat. A teď někdy přistává část posádky z ISS. I s olympijskou pochodní. Snad právě v tomto ranním vrtulníku je vezli.

Amazonka taky našla zmínky o muzeu v Bajkonuru. Dokonce pak vyšťárala i jejich webovou stránku. Že by nás pustili na kosmodrom, to si nemyslíme ani náhodou. Ale do muzea, to vypadá že by snad mohlo jít. Bajkonur je samozřejmě zakázané sovětské město, nyní rusku pronajaté ůzemí, ale naši kazaští přátelé se zmiňovali, že město už prý snad navštívit lze. Zní to logicky, muzeum je přeci veřejná záležitost. To musíme vyzkoumat!

Rybáři naproti se sice moc nestrachovali, ale rybářce nedala zvědavost ani dospat. A tak tu máme vítanou ranní návštěvu a rozpravu o životě tady, rybách, počasí a hlavně o řece.

Syrdarja v zimě zamrzá tak, že se po ní dá jezdit auty. A na jaře, jakmile povolí ledy, to tu je všechno pod vodou. Jen jejich domek zůstane vždy na suchu. Bydlí tady s mužem už dvacet let a jsou spokojeni. A řeku znají od malička, narodili se v okolních obcích.


Pokračujeme dál po dálnici,

i po rozbitých cestách, tam kde dálnice ještě není.

Požár ve stepi kdesi za řekou.


Nově budovaná dálniční mešita i s hotely a restauracemi.

Památník a malé historické muzeum. Ve věži jsou píšťaly a vítr na nich vyluzuje jemné teskné melodie.




Stará hrobka.