<<298   299   300>>
Jsme pár km od čínské hranice, všude samé bažiny nebo úplně promáčená pole. Po menším bloudění nacházíme nejnádhernější vlekací terén co si tu lze vysnít.

Poslední miginy tu startovaly tak před třiceti lety. Beton či asfalt zmizel pod divolým porostem. Po 2km luxusní rovné cesty už dál nezkoumáme a začínáme se chystat alespoň na podvečerní testovací vlek. Než vše nachystáme a doladíme, třeba než ošoupáme brzdový buben, nebo že Amazonka mi půjčuje vário namísto mého, jenž to prostě nepřežilo, je už slunce nízko a to je startovní signál pro drtivý útok komárů. Rychle vše zase uložíme a sami se spasíme v Tondovi. Velicí ruští komáři naštěstí nezvládají naše zdvojené moskytiéry, jež malé australské kousavé mršky zvládnout občas dokázaly.

Tak tedy zítra, počasí snad ještě vydrží.


Amazonka v Tondovi je bílou tečkou uprostřed třetího snímku.

Řeka a bažiny vzadu jsou již v Číně.
Je to však velmi slaboučké a nedokážu se vyškrábat ani k už tak nízkým základnám.

Přistávám asi 200m z vesnicí.
Padák tu rozhodně nelze zabalit. Voda, bahno, býlí nad hlavu.
S padákem do květáku se pinožím z bažin asi půl hodiny. Hrozná dřina, zabahněné nohy.

Ale letěl jsem!
Tracklog na XContestu: Let(78)

Cestujeme dále na sever, bažiny, řeky, tajga, bažiny, ...
Večer již obloha naznačuje konec letového okna.



<<298   299   300>>

(zpět na vvv)